Symposium Živé zemědělství 2025

Hlavním tématem Symposia bylo tentokrát ekologické a biodynamické vinařství a ovocnářství. Zázemí pro Symposium opět poskytlo Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné. A co všechno bylo na programu?

Hodně se mluvilo o klimatické změně, jejíž důsledky loni pocítili čeští ovocnáři a vinaři obzvlášť tvrdě.

Zazněla řada tipů, jak připravit půdu, aby co nejlépe zadržovala vodu, jak pomoci stromům zvládat horko nebo která opatření nejlépe fungují k regulaci přemnožených škůdců.

Program probíhající v tematických sálech „Vinohradnictví“ a „Ovocnářství“ byl opravdu pestrý. Podrobně se probíraly vhodné odrůdy či metody řezu stejně jako sociální a kulturní aspekty ovocného stromu nebo postavení žen v zemědělství.

Květnaté pásy pomáhají zlepšit klima.

V sále věnovaném vinohradnictví sdílel své zkušenosti s pěstováním vína v dobách klimatické změny biodynamický vinař Georg Meissner spolu s Clémence Boutry, která působí jako vědecká pracovnice v oddělení pro produkci ovoce ve švýcarské výzkumné a poradenské společnosti FiBL. Clémence je zapojena v mnoha výzkumných projektech řešících mimo jiné adaptaci na změnu klimatu; publikum zaujala praktickými tipy ohledně zakládání a údržby květnatých pásů. Ty jednak zvyšují na zemědělských pozemcích biodiverzitu a slouží jako úkryt a zdroj potravy pro řadu predátorů pomáhajících regulovat škůdce. Navíc také dokážou zadržet vodu a snižovat teplotu v sadu v nejteplejších měsících, což se ukazuje být stále důležitější i pro zemědělce hospodařící v našem podnebném pásu.

Clémence Boutry, FiBL, Foto: Martin Matěj

Nikolas Juretic zasvětil zájemce do základů zdravého řezu révy vinné metodou Simonit&Sirch, která je vůči révovým keřům šetrnější díky menší ploše řezu. Díky tomu pak réva lépe odolává nejrůznějším patogenům a celkově lépe prospívá. O festivalu organických, biodynamických a autentických vín s názvem Bottled Alive mluvil Jan Čulík, milovník a propagátor naturálního vinařství. Po vinném baru Thir v Táboře vybudoval Jan Čulík v Praze vinotéku Alma Wines. Tu mohli někteří návštěvníci Symposia navštívit v rámci speciálního programu: čekal je pozoruhodný večer plný zajímavých vín a setkání s vinaři, kteří se s citem a respektem starají o krajinu a ve spolupráci s ní dokážou vyrobit výjimečná přírodní vína.

Po vinném baru Thir v Táboře vybudoval Jan Čulík v Praze vinotéku Alma Wines. Tu mohli někteří návštěvníci Symposia navštívit v rámci speciálního programu: čekal je pozoruhodný večer plný zajímavých vín a setkání s vinaři, kteří se s citem a respektem starají o krajinu a ve spolupráci s ní dokážou vyrobit výjimečná přírodní vína.

Co lidem vadí na bio ovoci? Když je „příliš hezké“

Mezi řečníky Symposia byli ovocnáři, kteří kvůli loňským jarním mrazům přišli o většinu úrody, Petr Kareš a Petr Schauer. Pokud by se taková situace měla v příštích letech opakovat – což není nereálné – může dojít k tomu, že sadařství jako profese u nás zanikne a v obchodech a na trzích bude k dostání pouze ovoce ze zahraničí.

„Ovocnářství se stává rizikovým podnikáním“, zaznělo hned na úvod programu v sále věnovaném tomuto odvětví.

Petrové Kareš a Schauer však zatím neztrácejí naději a s publikem v sále se podělili o své mnohaleté zkušenosti s pěstováním ovoce v ekologickém režimu. Největší zájem byl o rez hrušňovou a možnosti, jak s ní zatočit; velké oživení v sále pak nastalo, když Petr Kareš popisoval své zážitky s nejnovější metodou ekologické regulace hlodavců prostřednictvím řízených výbuchů.

Podle Petra Schauera, který svou produkci prodává na farmářských trzích, stále přibývá lidí, kteří bio vyhledávají. Farmářské trhy pro něj a jeho manželku představují cennou zkušenost kvůli zpětné vazbě od zákazníků. Někdy tam nicméně slýchávají perly typu „vy jste určitě podvodníci, máte to ovoce nějaký moc hezký“ a „stejně nemůžete být bio, když používáte traktor“.

Češi jsou mistři v samozásobitelství

Optimističtější náladu přinesla do ovocnářského sálu přednáška Tomáše Uhnáka na téma Samozásobitelství. Věděli jste, že se této aktivitě se věnuje přes 40 procent české populace, přičemž za Covidu to bylo dokonce 70 procent? 

Podle výzkumů navíc více než polovina samozásobitelů nepoužívá chemické přípravky. 

Vášeň pro pěstování vlastního jídla Češi sdílejí s ostatními středo- a východoevropskými národy, zatímco například ve Velké Británii se pěstování vlastního jídla věnují pouze tři procenta populace.

Samozásobitelství můžete úspěšně úspěšně provozovat i tehdy, pokud bydlíte v hlavním městě v paneláku. Jednak se totiž mezi samozásobitele počítají i takzvaní truhlíkáři, jednak je Praha městem s největší plochou veřejně přístupných sadů na světě. A nejspíš ještě dlouho bude, protože pražský magistrát se věnuje nejen péči o staré stromy, ale nechává také pilně vysazovat stromy nové. U zrodu celého projektu obnovy pražských sadů přitom stál jediný magistrátní úředník, což je obzvlášť v dnešní době inspirace pro všechny, kteří chtějí raději zapálit malou svíčku, než aby nadávali na tmu.

Tým dobrovolníků Symposium Živé zemědělství 2025, Foto: Martin Matěj

O čem se ještě mluvilo?

O starých a krajových odrůdách, spolku Ekovín, půdní úrodnosti ve vinohradu a také o tom, proč nejsou ženy v zemědělství více vidět a slyšet… Byla toho spousta, a proto jsme z celého Symposia pořídili záznam – ať už pro ty, kteří si chtěli Symposium připomenout nebo ho jednoduše nestihli, záznam bude k dispozici do 1. dubna. Novinky ze světa Živého zemědělství můžete nově sledovat na Facebooku a Instagramu.

Autorka: Kateřina Kotěrová, red.