Symposium Živé zemědělství 2026: Ekofarmáři za časů klimatických změn

Letos se Symposium Živé zemědělství poprvé přesunulo na Moravu, konkrétně do Náměšti nad Oslavou. Sál Zemědělské a ekologické regionální agentury v podhradí zdejšího zámku zaplnili v pátek 6. března vědci, studenti, ekozemědělci a další lidé z praxe: čekal je den plný přednášek a debat s předními odborníky i zemědělci z Česka i ze zahraničí. Hlavním letošním tématem byla udržitelná polní produkce a zlepšování půdní úrodnosti v době klimatické změny.

Zdravá půda jako základ odolného hospodaření

Jak naléhavé toto téma skutečně je, připomněla hned úvodní přednáška. „Šedesát procent evropské půdy je ve špatném stavu a situace se nadále zhoršuje,“ nepotěšil publikum Markus Dettenhofer, imunolog a mikrobiolog momentálně působící na ČZU v Praze. Hlavním důvodem neuspokojivého stavu půdy u nás i ve světě je – jak jinak – nevhodný způsob hospodaření.

Markus Dettenhofer ve své práci propojuje výzkum s praxí a v úzké spolupráci s farmáři hledá způsoby, jak se na změnu klimatu v zemědělství adaptovat. Projekt Eco-Ready, který na Symposiu představil, spojuje 18 partnerů z 11 evropských zemí. Zahrnuje deset „živých laboratoří“ (Living Labs), které pokrývají všechny bioklimatické regiony Evropy. Jednou z laboratoří je také Ekofarma Probio, která se nachází na Jižní Moravě, tedy v regionu dlouhodobě ohroženém suchem a erozí.

V těchto „živých laboratořích“ spolupracují vědci, zemědělci i další aktéři z praxe na testování konkrétních řešení přímo v terénu – od způsobů hospodaření s vodou a půdou až po nové plodiny a osevní postupy, které by měly lépe obstát v podmínkách měnícího se klimatu. Na Ekofarmě Probio se tak ověřují například postupy pro pěstování špaldy, vojtěšky nebo pohanky a sleduje se jejich vliv na půdní zdraví, výnosy i biodiverzitu.

Součástí práce živých laboratoří je sběr dat, hodnocení klimatických rizik i tvorba adaptačních scénářů pro zemědělství. „Cílem je, abychom v roce 2050 měli zdravou půdu a k tomu harmonizovaný evropský rámec pro sledování půdního zdraví,“ nastínil optimističtější výhled do budoucna Dettenhofer.

Jak zadržet v půdě vodu?

O tom, jak co nejlépe udržet v půdě vodu v době klimatické změny, mluvil na Symposiu Gernot Bodner, agronom a odborník na půdoznalství z vídeňské univerzity BOKU. „Náš problém je, že v zemědělství se momentálně nedaří zvyšovat výnosy,“ uvedl Bodner. „V celé Evropě výnosy klesají – v suchých regionech je méně vody a více horka, přibývá přívalových srážek, půda trpí erozí… Musíme přemýšlet o tom, jak připravit celou krajinu na budoucnost.“

Schopnost půdy zadržet vodu je podle Bodnera pro zemědělce klíčová. Důležitá je především ochrana půdy mulčem nebo živými pokryvy, promyšlené složení plodin a jejich správný výběr, stejně jako opatření proti větru a zachování krajinných struktur. „Zásadní je mít půdu vždy pokrytou, pokud možno živými rostlinami s aktivními kořeny.“

Stejně důležitý je podle něj i výběr plodin, které dokážou lépe zvládat sucho. Některé rostliny se mu vyhýbají tím, že dokončí svůj vývoj ještě před příchodem letních veder – typickým příkladem jsou ozimé plodiny. Jiné naopak hospodaří s vodou úsporněji, například proso, které umí efektivně pracovat s fotosyntézou a navíc má úzké listy, které omezují výpar.

Další strategií je schopnost využít vodu uloženou hluboko v půdě. Rostliny jako vojtěška nebo slunečnice dokážou díky hlubokým kořenům čerpat vláhu z větších hloubek a pomáhají tak stabilizovat produkci i v sušších letech.

Svou přednášku, v níž nabídl posluchačům řadu tipů a příkladů z praxe, uzavřel Gernot Bodner upřímným povzdechem: „Je to těžké. Co můžeme dělat? Jedině znovu a znovu všechno zkoušet a neustále se od sebe navzájem učit. Na malých plochách zjišťovat, co funguje. Věda je příliš vzdálená praxi, my teď potřebujeme průkopníky na jednotlivých farmách. Jen tak se nám podaří najít společné řešení.“

Symposium Živé zemědělství očima expertů a farmářů

Kdo ještě na Symposiu vystoupil? Farmář Franz Grötschl mluvil o tom, jak stabilizovat výnosy a zlepšit odolnost půdy prostřednictvím bezorebného hospodaření, kompostování statkových hnojiv, trvalého pokryvu půdy a správně zvolených meziplodin.

O své zkušenosti s plánováním osevních sledů, využíváním luštěnin a mulčováním meziplodin se s návštěvníky Symposia podělil Werner Vogt-Kaute z Naturlandu. Možnostem zadržování uhlíku a humusu v půdě se ve své přednášce věnoval také půdní ekolog působící v Bavorsku Martin Wiesmeier stejně jako dolnorakouský ekofarmář Hubert Stark.

O praktické zkušenosti s biodynamickým hospodařením se podělil vinař a vědecký pracovník Georg Meissner. Blok věnovaný biodynamice pak doplnil farmář a pedagog Martin von Mackensen, který mimo jiné připomněl význam bylin v pícninách – například jitrocele, jenž dokáže vytahovat živiny z hlubších vrstev půdy a prospívá i zdraví dobytka.

Vítáme Encyklopedii ekologického zemědělství

I letos bylo Symposium plné nejen inspirujících debat a přátelských setkání, ale také skvělého jídla. Díky společnosti PROBIO a Sociálnímu podniku Jasan bylo zajištěno lokální občerstvení z produktů jak jinak než z ekologického zemědělství.

Večerní program se nesl v duchu neformálních setkání s těmi, kdo stáli u zrodu ekologického zemědělství u nás – za všechny jmenujme například Jiřího Urbana, Martina Hutaře nebo Květuši Hejátkovou. V závěru večera pak proběhla degustace ekologických a biodynamických vín a také křest výjimečného literárního počinu nakladatelství WaldenPress – téměř osmisetstránkové Encyklopedie ekologického zemědělství. Tato kniha by neměla chybět v knihovně nikoho, kdo se hlouběji zajímá o šetrné hospodaření. Pořídit si ji můžete na stránkách nakladatelství.

Závěrem patří velké díky všem, kteří se na akci podíleli – Adamu Brezánimu a Janu Trávníčkovi z Czech Organics, Kateřině Beňové a Janu Valeškovi z Asociace místních a potravinových iniciativ, Jiřímu Prachařovi a dobrovolníkům z řad Farmářské školy, Jiřímu Urbanovi z ÚKZUZ a platformě Živé zemědělství.

Záznamy všech přednášek si můžete do 1. dubna pořídit zde.

Autorka: Kateřina Kotěrová

Foto: Martin Matěj