Ochrana jabloní v ekologické produkci

Úvod

Jablka představují v našich zeměpisných šířkách nejvíce pěstované ovoce a jsou významnou složkou našeho jídelníčku. Obsah řady důležitých látek činí jablka dieteticky příznivými. Kromě energetické hodnoty, vyplývající z obsahu sacharidů, jsou jablka zdrojem draslíku, fosforu, hořčíku i vápníku (viz tabulka 1). Podíl vitamínu C a vitamínů řady B je nižší, avšak vzhledem k vysoké spotřebě (20–25 kg na osobu/rok) zajišťují jablka i jejich relativně významný příjem. Předností jablek je hlavně dlouhodobá skladovatelnost, a tudíž i možnost konzumace v čerstvém stavu prakticky po celý rok, pochopitelně v závislosti na odrůdách. A jaké je zastoupení produkčních jabloňových výsadeb v ČR? Podle posledních statistik MZe jabloně zaujímají cca 6 200 ha, což představuje zhruba polovinu výměry všech sadů (12 200 ha). Ekonomické problémy v ovocnářství, vyplývající především z oblasti odbytu, vedou bohužel postupně k úbytku ploch sadů v ČR, což se týká i jabloní.

Tabulka 1: Obsah nutričně významných látek v jablkách

Pokud chceme docílit vypěstování jablek v konzumní kvalitě, musíme počítat s velmi náročnou ochranou proti patogenům a škůdcům. V první polovině sezóny, to znamená do začátku léta, s postřikovačem do porostu vstupujeme minimálně 1× za týden, někdy i častěji. Nejvíce zásahů vyžadují strupovitost jabloně, padlí jabloně a obaleč jablečný. V některých letech náklady na ochranu vzrostou díky mšicím, vlnatce krvavé nebo i štítenkám. V součtu pak provádíme 20 i více postřiků, přičemž v jednotlivých aplikacích často kombinujeme více pesticidů a také listová hnojiva. Z uvedeného vyplývá, že zvládnutí chemické ochrany vyžaduje dostatečný výběr účinných insekticidů a fungicidů. Ten se v posledních letech postupně zmenšuje, což vede k opakovaným aplikacím některých účinných látek a k rozvoji rezistence některých organismů (jedním z příkladů je pokles účinnosti acetamipridu proti mšicím). Dalším problémem je zvyšující se tlak na minimalizaci reziduí v produkci jak po stránce obsahu, tak i počtu nalézaných látek. Pěstitelé se proto stále více přiklánějí k využívání přípravků určených pro ekologickou produkci. Ta je u jabloní v současné době vypracována na takové úrovni, že jsme schopni dosáhnout výsledků srovnatelných s integrovanými systémy. Nyní se pokusme v pár řádcích popsat principy ochrany v ekologických výsadbách.

Přínosy a principy ochrany v ekologické produkci

Hlavní předností ekologické produkce ovoce je minimalizace rizik ve vztahu k životnímu prostředí a ke zdraví člověka a splnění řady aspektů trvalé udržitelnosti. Jedná se především o úplné vyloučení negativních dopadů používání chemických přípravků, jako je zabránění výskytu reziduí v ovoci a omezení vedlejších účinků přípravků na necílové organismy, eliminace vedlejších účinků herbicidů na edafon a jejich hromadění v půdě a další benefity. Nástup ekonomicky funkční ekologické produkce jabloní je historicky spojen s vývojem metod ochrany účinných proti klíčovým škůdcům a patogenům. K hlavnímu zlomu došlo se zavedením přípravků na bázi viru granulózy obaleče jablečného (CpGV), metody matení a vypracování účinného systému ochrany proti strupovitosti jabloně. Velkým přínosem bylo rovněž vypracování matematických modelů pro signalizaci ochrany proti zmíněným organismům.

Oproti integrované produkci musíme zvolit odlišný přístup v agrotechnice, zejména v péči o půdu a ve výživě.

V ekologických sadech musíme mnohem více myslet na přímou podporu funkční biodiverzity, neboť u řady škůdců jsme do značné míry závislí na pomoci přirozených nepřátel. Výhodou je, že ovocné výsadby (včetně jabloňových) umožňují vytvoření poměrně pestrého agroekosystému s rozvinutými vztahy mezi organizmy na různých trofických úrovních, a jsou proto pro tyto účely příznivým prostředím. V ekologických sadech se vyplatí při zakládání a údržbě meziřadí myslet na zastoupení nektarodárných bylin, které představují alternativní potravu i útočiště pro mnoho užitečných živočichů. Jejich přítomnost je nezbytná hlavně v ochraně proti škůdcům s vysokým reprodukčním potenciálem, jako jsou třeba mšice. Významnou roli v ochraně také hrají preventivní opatření, jimž musíme věnovat mnohem větší pozornost než v běžné produkci. Účinnost prostředků povolených v ekologické produkci k přímé ochraně bývá v nižší nebo pomalejší, a proto musíme zasahovat před vznikem kalamitních situací a škůdců a ošetření cílit na raná stadia. Důležitou roli hraje pečlivý a pravidelný monitoring škůdců i patogenů přímo v sadech a v signalizaci se neobejdeme bez využití modelů. Při výsadbě stromků musíme dobře zvážit i výběr stanoviště a zásadní je i pořízení kvalitního materiálu ze školek. Z uvedeného je zřejmé, že ekologická produkce vyžaduje větší rozsah informací, takže se neobejde bez poradenského systému, obzvláště u pěstitelů, kteří s ekologickým pěstováním začínají.

Jak probíhá sezóna v ekologických jabloňových sadech?

Ochrana proti živočišným škůdcům

Pokud hovoříme o prevenci, tak jedním z příkladů je ochrana proti fytofágním roztočům, zejména sviluškám. V tomto případě se v ekologických sadech neobejdeme bez dravých roztočů, jejichž populaci je vhodné posílit introdukcí roztoče Typhlodromus pyri. Introdukce je sice nákladnější záležitostí, ale jedná se o jednorázovou investici, neboť roztoč setrvá v sadech po celou dobu jejich životnosti. Namnožení roztoče v sadech trvá několik let, takže jeho vysazování ekonomicky vychází lépe hlavně v nových nebo v mladších výsadbách. Do sadů jej umisťujeme většinou během zimy nebo v předjaří v návaznosti na probíhající řez stromů a v prvních dvou letech po introdukci musíme aplikovat nižší dávky síry či polysulfidu vápenatého. V každoročním měřítku sezónu zahajujeme zimní kontrolou, která spočívá v průzkumu výskytu přezimujících stadií škůdců. Přelom zimy a jara je příležitostí pro ošetření proti vlnatce krvavé (Eriosoma lanigerum) v těch výsadbách, kde s ní v sadech pravidelně bývají problémy. Pro tento účel využíváme vysoké dávky polysulfidu vápenatého a oleje aplikované v objemu 1 000 l/ha. Tato směs zároveň pomáhá potlačit i vlnovníka jabloňového (Aculus schlechtendali) a stadia dalších přezimujících škůdců. V sadech napadených vlnatkou musíme proto přednostně provést podrcení větví po řezu, aby byl umožněn průjezd aplikační techniky. Pokud zásah proti vlnatce neprovádíme, tak tradiční ošetření oleji přesouváme na pozdější období, přibližně na rozhraní fází myšího ouška a zeleného poupěte.

Foto: Doubravka Štěpánka Hájková 

Předtím ale musíme věnovat pozornost květopasu jabloňovému (Anthonomus pomorum), který na samém počátku rašení absolvuje úživný žír. Bývá aktivní za slunných dnů, kdy teploty vzrostou k 15 °C, a jeho populační hustotu zjišťujeme pomocí sklepávadla. Brouky musíme zasáhnout ještě předtím, než dojde ke kladení, takže aplikační okno je poměrně úzké a načasování aplikace vyžaduje pravidelný monitoring. Využíváme požerového i kontaktního účinku spinosadu; v zahraničí je k dispozici také přírodní pyrethrum, na jehož registraci se nyní pracuje. V dlouhodobém průměru se květopas jabloňový ve většině regionů v ČR probouzí z diapauzy od poloviny března až do počátku dubna. V návaznosti na ošetření proti květopasu jabloňovému se postupně začínají z diapauzních vajíček líhnout zakladatelky mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea). Jejich přítomnost prozrazují červené puchýřky na rašících listech, uvnitř kterých nacházíme jednotlivé mšice a později zárodky menších kolonií. Vrchol líhnutí mšic probíhá většinou mezi zeleným a růžovým poupětem a zasahujeme pomocí azadirachtinu. Tímto zásahem zároveň zredukujeme i housenky slupkových a pupenových obalečů a píďalek, pokud jsou v dané období v sadech přítomny. Pokud je rozlézání zmíněných listožravých housenek rozvleklé nebo je napadení extrémní, je třeba ještě zasáhnout přípravkem na bázi Bacillus thuringiensis.
S květem jabloní přichází na řadu pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), jež většinou napadá raně kvetoucí odrůdy (Idared, Šampion, Julia aj.). Pokud v době květu přetrvává chladné počasí, mohou se pilatky přesunout i na pozdnější odrůdy. Zasahujeme larvicidně ve fázi červených očí pomocí výluhu ze dřeva Quassia amara. Proces přípravy výluhu je poměrně náročný, takže u větších výsadeb se vyplatí provést těsně před koncem květu kontrolu kladení podle jednotlivých odrůd a ošetřovat selektivně. K signalizaci můžeme využít model RIMpro, který zobrazuje fenologický vývoj pilatek a termín ošetření. V programu je však třeba správně nastavit tzv. Biofix (= počátek květu, úlovky na bílých lepových deskách), aby výpočet odpovídal skutečnému vývoji embryí ve vajíčkách. V období rašení, během květu a na počátku růstu plůdků sady pravidelně navštěvují zobonosky, jmenovitě zobonoska jablečná (Coenorhinus aequatus) a zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus). I když většinou zobonosky nenacházíme v daný okamžik ve velkém množství, díky dlouhodobému nalétávání a vysoké aktivitě brouků dochází někdy k dost velkým škodám na rašících listech, květech i plůdcích. V boji se zobnoskami jsme nyní odkázání pouze na spinosad, což není ideální stav. Tuto látku potřebujeme vyžít v letním období proti obalečům a její nadužívání může vést k narušení přirozené rovnováhy v sadech.

Foto: Doubravka Štěpánka Hájková

Po odkvětu jabloní většinou zahajuje svůj let obaleč jablečný (Cydia pomonella) a první letovou vlnu spojenou s kladením zaznamenáváme pomocí feromonových lapáků přibližně v polovině května. Obaleč vytváří dvě více či méně oddělené generace, bývá aktivní až do sklizně podzimních odrůd a poslední vajíčka nebo čerstvé závrtky s malými housenkami nacházíme do první poloviny září. V ochraně proti obaleči jablečnému se v ekologických sadech opíráme o přípravky na bázi viru granulózy obaleče jablečného (CpGV) a metodu feromonového matení. Odparníky pro metodu matení instalujeme do sadů v předstihu před letem (před květem), CpGV a spinosad jsou využívány v režimu larvicidních zásahů na L1 housenky těsně před jejich líhnutím. Zatímco CpGV přednostně využíváme na první generaci škůdce, na druhou generaci je lepší upřednostnit spinosad. Důvodem je skutečnost, že housenka po pozření viru způsobí rány na plodu, které se již do sklizně nestačí zhojit. Obaleč klade tehdy, kdy večerní teploty ve 21.00 SEČ dosahují alespoň 16,5 °C a nejsou srážky. Aplikace obou zmíněných bioinsekticidů provádíme na základě výpočtu teplotních sum (BSTE10 (h) =2 100 °C) od počátku kladení. K signalizaci můžeme využít také některého z teplotních modelů, např. RIMpro. Zhruba s týdenním zpožděním za obalečem jablečným začíná létat a klást obaleč zimolezový (Adoxophyes orana). Na rozdíl od obaleče jablečného nemá tak úzkou vazbu na teploty, a tak na něj dosud nemáme spolehlivý teplotní model. Na druhé straně první generace obaleče zimolezového létá v mnohem užší časové periodě, takže termín ošetření snadno určíme podle úlovků na lapácích. Problematická bývá druhá generace, neboť housenky a požerky na plodech mnohdy nacházíme těsně před sklizní nebo dokonce ve skladech. K ochraně využíváme B. thuringiensis, spinosad a metodu matení.
Během pozdního jara a s nástupem letních měsíců se k životu opět mohou probudit mšice, hlavně mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová a také vlnatka krvavá. Proti mšicím opět aplikujeme azadirachtin, a vzhledem ke zvýšenému objemu korun volíme i větší objem vody. K přímé ochraně proti vlnatce v ekologické produkci zatím účinné prostředky bohužel nemáme k dispozici, takže se musíme spoléhat na systém preventivních opatření.

K těm patří hlavně vyvážený řez, jarní ošetření, udržování stromů v plodnosti a podpora přirozených nepřátel.

Hlavním regulátorem vlnatky je parazitická vosička mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali), který dokáže ve spolupráci se slunéčky a dalšími afidofágy kolonie vlnatky udržet pod kontrolou. U kolonií můžeme pomocí draselného kokosového mýdla narušovat voskové povlaky vlnatky, a tím usnadnit přístup přirozených nepřátel k mšicím. Experimentálně byla ověřena i účinnost pomerančového oleje po omytí voskových povlaků vlnatky draselným mýdlem, ovšem efekt je pouze kontaktní a krátkodobý. Z agrotechnického hlediska se vyplatí i prosvětlení korun prostřednictvím letního řezu. V sadech napadených vlnatkou musíme opatrně zacházet se spinosadem, jenž je bohužel toxický pro mšicovníka vlnatkového. Starší výsadby jabloní bývají stále více napadány štítenkou zhoubnou (Quadraspidiotus perniciosus) i štítenkou čárkovitou (Mytilococcus ulmi) nebo jinými druhy štítenek. Ochrana je založena na ošetření oleji na přezimující stadia v době rašení a pak na larvicidních ošetřeních proti pohyblivým L1 nymfám. Zatímco nymfy první generace štítenky zhoubné se rozlézají zhruba od poloviny června do počátku července, nymfy štítenky čárkovité se líhnou krátce po květu, zhruba po ošetření proti pilatce. Jako larvicid využíváme spinosad.

Ochrana proti patogenům

Hlavním úkolem v oblasti ochrany proti patogenům v jabloňových výsadbách je zvládnutí strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), komplexu skládkových chorob, bakteriální spály růžokvětých (Erwinia amylovora), event. moniliové spály (Monilinia laxa).
Ochranu proti strupovitosti jabloně zahajujeme ve fázi myšího ouška, kdy se začínají uvolňovat askospory. V tomto období využíváme aplikací mědi ve vyšších dávkách, kterými zároveň řešíme i otázku korových nekróz a bakterióz. S nárůstem teplot postupně dávky mědi snižujeme a alternujeme je s koloidní sírou. Jabloně jsou primárními infekcemi strupovitosti nejvíce ohroženy od fáze růžového poupěte do lískového oříšku. Pletiva jsou v toto dobu velmi jemná a citlivá a v loňských listech na půdním povrchu je velká zásoba askospor. Nebezpečné primární infekce vznikají především během srážek (přesněji ovlhčení listů) po delším období sucha. Askospory jsou mechanicky „vystřelovány“, takže se do výsadeb mohou šířit i z okolních zdrojů. Pokud se nám podaří zvládnout primární askosporové infekce, máme víceméně vyhráno, neboť k šíření konidií při následných sekundárních infekcích dochází jen lokálně pomocí stékajících kapek vody. Systém ochrany proti strupovitosti během vegetace je postaven především na preventivních aplikacích síry a mědi (možnost kombinace obou látek), aplikacích polysulfidu vápenatého za mokra a na kurativním ošetření pomocí hydrogenuhličitanu draselného. Funguje tak, že při déletrvajících deštích základní preventivní postřik doplňujeme využitím polysulfidu vápenatého aplikovaného na mokrý list jako tzv. STOP aplikaci. Aplikační okno pro polysulfid vápenatý trvá do oschnutí listů a je také vymezeno rozpětím sum aktivních teplot 120–300 °C od počátku infekce. Pokud aplikaci na mokrý list nestihneme, anebo porost během jejího uskutečňování uschne, přistupujeme ke kurativnímu ošetření pomocí hydrogenuhličitanu draselného doplněného koloidní sírou. Aplikační okno pro hydrogenuhličitan draselný je vymezeno SAT = 300–430 °C od počátku infekce. Zatímco polysulfid vápenatý a hydrogenuhličitan draselný díky vysokému pH zabíjí klíčící spory, síru aplikujeme jako preventivní fungicid proti další nadcházející infekci. Vynikající preventivní účinek a perzistenci na listech a plodech má ale i polysulfid vápenatý, pokud není v době jeho aplikace příliš silný déšť. Pro aplikaci polysulfidu je ale zásadní ovlhčení porostu, aby mohlo dojít k rovnoměrnému uschnutí polysulfidu a optimálnímu pokryvu listů i plodů. Popsaným způsobem dokážeme udržet „čisté“ i odrůdy velmi citlivé ke strupovitosti, jakými jsou Golden Delicious, Idared, Gala, Jonagold, Jonagored a další. Na druhé straně i ve výsadbách většiny běžných rezistentních odrůd (Topaz, Rubinola, Rajka, Goldstar aj.) musíme v současné době provádět plnou fungicidní ochranu, neboť většinou již svou původní odolnost proti patogenu ztratily. Výbornou pomůckou v signalizaci ochrany proti strupovitosti je program RIMpro, který zobrazuje nejen průběh a intenzitu infekcí, ale také fenologii patogenu a délku pokrytí dané infekce zvoleným fungicidem. Dalším významným patogenem jabloní je padlí jabloně, které začíná být aktivní během rašení obdobně jako strupovitost. Zdrojem primárních infekcí je mycelium přezimující v pupenech, odkud se šíří na květní růžice a květy. Příznaky napadení padlím proto pozorujeme mnohem dříve než u strupovitosti, většinou již před květem. Padlí má oproti strupovitosti trochu jiné nároky na vznik infekcí a jejich šíření, neboť mu vyhovuje spíše suché slunné počasí s výkyvy denních a nočních teplot.  Na jaře se ve fungicidní ochraně většinou soustředíme hlavně na strupovitost a řídíme se zejména průběhem infekcí této choroby, aplikujeme pouze měď a na padlí zapomínáme. K potlačení primárních infekcí padlí na začátku vegetace je třeba ošetření mědí alternovat s polysulfidem vápenatým, jenž funguje i za nízkých teplot a padlí je vůči němu citlivé. Později v ochraně využíváme rovněž polysulfid vápenatý a koloidní síru. Při velkém napadení se také doporučuje smytí povlaků padlí pomocí smáčedel na bázi pomerančového oleje nebo draselným mýdlem. V signalizaci k ochraně proti padlí nám rovněž může posloužit program RIMpro.

Foto: Doubravka Štěpánka Hájková

Dalším důležitým tématem je komplex skládkových chorob. Na jabloních jsou zastoupeny rody Neofabrea spp., Alternaria spp., Monilinia spp., Fusarium spp. aj. Základem v ochraně je systematická fungicidní ochrana během vegetace, dále vyvážená výživa dusíkem a s dostatečným příjmem vápníku. Odolnost plodů se snižuje i při nižší násadě, kdy jablka přerůstají. Pro standardní fungicidní ošetření proti skládkovým chorobám před sklizní je po zastavení výroby přípravku MycoSin nyní k dispozici pouze hydrogenuhličitan draselný. Ten ale nemá potřebnou odolnost proti dešti, takže aplikace je třeba k dosažení uspokojivé účinnosti častěji opakovat.
Pokud během květu jabloní přetrvává chladné a vlhké počasí, mohou být napadány bakteriální spálou růžokvětých (Erwinia amylovora), nebo dokonce i „jabloňovou“ variantou moniliové spály (Monilinia laxa f. sp. mali). Příznaky obou chorob se mohou překrývat, jako tomu bylo např. v loňském roce. V obou případech zasahujeme pomocí mědi nebo přípravků na bázi Bacillus subtilis v době květu, ovšem v případě přítomnosti bakteriální spály musíme pokračovat v ošetřeních i po odkvětu. Pro strategii v další ochraně proti bakteriální spále je vhodné odebrat vzorky a nechat je analyzovat v některé z diagnostických laboratoří.

Závěr

Pro jabloně jakožto hlavní u nás pěstovaný ovocný druh je nejlépe vypracován systém ochrany pro ekologickou produkci umožňující vypěstovat ovoce v konzumní kvalitě a dosáhnout i solidních výnosů. Jeho součástí není jenom využívání chemických přípravků a metod bez chemie, ale jde celkový přístup, který se v některých aspektech liší od běžné integrované ochrany. Nástup účinnosti některých přípravků bývá pomalejší, a je tedy nezbytné cílit na co nejranější stadia škůdců, ještě před vznikem kalamitních situací. Musíme proto věnovat větší pozornost monitoringu, prevenci a také podpoře biodiverzity. U jednotlivých fungicidů sice nedosahujeme takové perzistence a účinnosti jako u chemických látek, ale v dobře sestaveném systému, jako je tomu u ochrany proti strupovitosti jabloně, můžeme dosáhnout výsledků stejných, nebo dokonce lepších než v ochraně používající chemické prostředky. V ekologické produkci ale zůstávají nevyřešena některá témata jako například vlnatka krvavá nebo skládkové patogeny, takže v méně příznivých letech nebo při určitých chybách v agrotechnice může dojít k vyšším ztrátám na výnosu a kvalitě oproti integrovaným systémům. Tyto nevýhody jsou však většinou vyváženy benefity v podobě nabídky ovoce bez reziduí pesticidů a také příznivějším dopadem pěstování ovoce na životní prostředí.

Tab. 2: Seznam přípravků a metod ochrany v ekologických produkcích proti hlavním škůdcům jabloní (*povoleno v zahraničí nebo účinnost prokázána experimentálně)

Tab. 3: Seznam přípravků a metod ochrany v ekologických produkcích proti hlavním patogenům jabloní

Autor: Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o.