Symposium Živé zemědělství 2026: Ekofarmáři za časů klimatických změn

Letos se Symposium Živé zemědělství poprvé přesunulo na Moravu. Šestý ročník tradičního setkání příznivců ekologického zemědělství se tentokrát konal v Náměšti nad Oslavou.

Sál Zemědělské a regionální agentury v podhradí zdejšího zámku zaplnili vědci, studenti, ekozemědělci a další lidé z praxe. Hlavním letošním tématem byla udržitelná polní produkce a zlepšování půdní úrodnosti v době klimatické změny.

Zdravá půda jako základ odolného hospodaření

„Šedesát procent evropské půdy je ve špatném stavu a situace se nadále zhoršuje,“ nepotěšil publikum hned na úvod Markus Dettenhofer, imunolog a mikrobiolog momentálně působící na ČZU v Praze. Hlavním důvodem neuspokojivého stavu půdy u nás i ve světě je – jak jinak – nevhodný způsob hospodaření.

Projekt Eco-Ready, který Markus Dettenhofer představil, spojuje 18 partnerů z 11 evropských zemí. Zahrnuje deseti „živých laboratoří“ (Living Labs), které pokrývají všechny bioklimatické regiony Evropy. Jednou z živých laboratoří je také Ekofarma Probio na Jižní Moravě, v regionu dlouhodobě ohroženém suchem a erozí.

Součástí práce živé laboratoře je sběr dat, hodnocení klimatických rizik a stavu půdy a tvorba adaptačních scénářů. „Cílem je, abychom v r. 2050 měli zdravou půdu a k tomu harmonizovaný evropský rámec pro sledování půdního zdraví,“ nastínil optimističtější výhled do budoucna Markus Dettenhofer.

Jak zadržet v půdě vodu?

O tom, jak co nejlépe udržet v půdě vodu v době klimatické změny, mluvil na Symposiu Gernot Bodner, agronom a odborník na půdoznalství z vídeňské univerzity BOKU. „Náš problém je, že v zemědělství už se nedaří zvyšovat výnosy,“ uvedl Bodner. „V celé Evropě výnosy klesají – v suchých regionech je méně vody a více horka. Musíme přemýšlet o tom, jak připravit celou krajinu na budoucnost.“

Schopnost půdy zadržet vodu je podle Bodnera pro zemědělce klíčová. Důležitá je především ochrana půdy mulčem nebo živými pokryvy, promyšlené složení plodin a jejich správný výběr, stejně jako opatření proti větru a zachování krajinných struktur.

Svou přednášku, v níž nabídl posluchačům řadu tipů a příkladů z praxe, uzavřel Gernot Bodner upřímným povzdechem: „Je to těžké. Co můžeme dělat? Jedině znovu a znovu všechno zkoušet a neustále se od sebe navzájem učit. Na malých plochách zjišťovat, co funguje. Věda je příliš vzdálená praxi, my teď potřebujeme průkopníky na jednotlivých farmách. Jen tak se nám podaří najít společné řešení.“

Symposium Živé zemědělství očima expertů a farmářů

Kdo ještě na Symposiu vystoupil? Farmář Franz Grötschl mluvil o tom, jak stabilizovat výnosy a zlepšit odolnost půdy prostřednictvím bezorebného hospodaření, kompostování statkových hnojiv, trvalého pokryvu půdy a správně zvolených meziplodin.

O své zkušenosti s plánováním osevních sledů, využíváním luštěnin a mulčováním meziplodin se s návštěvníky Symposia podělil Werner Vogt-Kaute z Naturlandu. Možnostem zadržování uhlíku a humusu v půdě se ve své přednášce věnoval také půdní ekolog působící v Bavorsku Martin Wiesmeier stejně jako dolnorakouský ekofarmář Hubert Stark.

Řadou příkladů z praxe přispěl i zkušený biodynamický vinohradník Georg Meissner a Martin von Mackensen ze školy biodynamického zemědělství na statku Dottenfelderhof u Frankfurtu.

Vítáme Encyklopedii ekologického zemědělství

I letos bylo Symposium plné nejen inspirujících debat a přátelských setkání, ale také skvělého jídla. Díky společnosti PROBIO a Sociálnímu podniku Jasan bylo zajištěno lokální občerstvení z produktů jak jinak než z ekologického zemědělství.

Večerní program se nesl v duchu neformálních setkání s těmi, kdo stáli u zrodu ekologického zemědělství u nás – za všechny jmenujme například Jiřího Urbana, Martina Hutaře nebo Květuši Hejátkovou. V závěru večera pak proběhla degustace ekologických a biodynamických vín a také křest výjimečného literárního počinu nakladatelství WaldenPress – téměř osmisetstránkové Encyklopedie ekologického zemědělství. Tato kniha by neměla chybět v knihovně nikoho, kdo se hlouběji zajímá o šetrné hospodaření. Pořídit si ji můžete na stránkách nakladatelství.

Závěrem patří velké díky všem, kteří se na akci podíleli – Adamu Brezánimu a Janu Trávníčkovi z Czech Organics, Kateřině Beňové a Janu Valeškovi z Asociace místních a potravinových iniciativ, Jiřímu Prachařovi a dobrovolníkům z řad Farmářské školy, Jiřímu Urbanovi z ÚKZUZ a platformě Živé zemědělství.

Záznamy všech přednášek lze od 19. března do 1. dubna pořídit na webu Symposia Živé zemědělství.

Foto: Martin Matěj