Strakaté krávy a zelená špalda

Biodynamický podnik Hofmann GbR: Šlechtí krávy, aby dávaly dobré mléko, praží špaldu, aby dobře chutnala Biodynamický sedlák Steffen Hofmann ještě zná svých sto deset strak jménem. A samozřejmě, že má svou oblíbenou krávu – jmenuje se Ucana.
PěstiteléChovateléTrh & Zpracování

Velmi mu přitom pomáhá, že plemenaří s rodinami krav, tedy že zvířata rozdělil podle znaků do skupin: jména zvířat z jedné rodiny totiž začínají vždycky stejným písmenem: Emma, Elza, Erika atd. Rodinové šlechtění je mezi biodynamiky oblíbeným plemenářským postupem. S vlastním býkem u jalovic a částečně i u dojnic a s inseminací u dojených krav může Hofmann v plemenářské práci směřovat u jednotlivých skupin krav cíleně ke kombinaci dobrého zdravotního stavu, užitkovosti postavené na objemném krmivu a dobrých parametrech mléka. Vedle produkce mléka se podnik zaměřuje i na polní produkci: 150 ha zrnin, mezi nimi i slunečnice a špalda, jako specialita pražená přímo na statku na takzvaný grünkern.

Mnohostranný a flexibilní zemědělec

Jako nejstarší z pěti synů Steffen Hofmann v zemědělství vyrůstal a baví ho být zemědělcem: „Krásná je na tom ta rozmanitost,“ říká. Šel do učení, absolvoval konvenční střední odborné učiliště a potom si udělal mistrovskou zkoušku. Statek Aussiedlerhof je nyní obhospodařován ve čtvrté generaci, z toho po tři generace biodynamicky – otec a děd přešli v roce 1986 na Demeter. Tenkrát to tady v kraji vřelo – Daimler tu chtěl postavit obří zkušební dráhu, proti čemuž se zvedl velký odpor. Ten v lidech probudil i zájem o alternativy v zemědělství, potřebu být v životě i pro něco, nejen proti něčemu. Ještě dnes jsou ve vesnici čtyři biodynamické statky, jeden kolega je ve svazu Bioland a jeden statek je konvenční. Záhy poté převzal podnik Steffenův otec Dietmar a po něm v roce 2020 Steffen; dnes je kromě nich společníkem i Steffenův syn Thorben, který stejně jako jeho mladší bratr Marlon absolvuje zemědělskou školu. Že by se v biodynamice nemělo pokračovat, o tom se u nich nikdy neuvažovalo, stejně jako o tom, že by se skončilo s chovem dojnic. Momentálně je cena másla vysoká a také cena mléka dostačující, stáj je odepsaná. Ale tak tomu není vždy. A tu spoustu práce s chovem dojnic na sebe také nevezme každý následovník. Management stáda ale Steffena baví, „a kromě toho potřebujeme hnůj na pole“.

Strakatý skot ve stáji

Stáj s volným ustájením na hluboké podestýlce je se 110 kravami plně obsazená a spotřebuje tak velké množství slámy, že ji podnik dokonce ještě odebírá od kooperačních partnerů. Krmení zemědělec řídí podle svého vnějšího dojmu – krávy na sobě mají transpondéry pro dávkování jadrného krmiva, obecně jsou jeho dávky omezené. Základem krmné dávky je čerstvá píce, siláž a seno. Od dubna do října jsou zvířata na pastvině – 3–4 dny na jednom místě a pak se přesouvají na nové. Travní porosty jsou většinou na svazích nebo v nivách, 15 ha jsou dokonce plochy EVL, které se smí jen sekat. Na dalších hektarech provádí podnik smluvní údržbu krajiny. K podniku patří také druhově bohaté extenzivní (selské) sady. Jelikož se oblast vyznačuje spíše suchými léty, daří se získávání sena přirozeným sušením na pokosu. Při sečení nechává Hofmann vždycky pás travního porostu neposekaný, na některých místech nechává vykvést jetel; obě opatření podporují biodiverzitu.

Foto: ©Lebendige Erde č. 2/2025

Dojí se v rybinové dojírně s 2×6 stáními. Aby se počet somatických buněk udržel na nízké úrovni a nebylo nutné používat antibiotika, pracovníci dojicí zařízení před zavěšením na struky desinfikují. Hofmannovy krávy dojí průměrně 7000 l ročně a jejich průměrný věk je něco přes šest let. Nejstarší krávě je patnáct: „Proč by člověk krávy, které tak dlouho dobře dojily, nenechal ještě chvíli ve stáji? Některé mu přece jen přirostou k srdci,“ říká sedlák. Nicméně provádí selekci, což je základ plemenitby; podstatnými kritérii jsou užitkovost, funkční znaky a chování.

Rodinové šlechtění skotu

Řízení stáda u počítače, resp. s programem Svazu pro kontrolu mléka dává zemědělci další informace k selekci a především k připařování. 50 dnů po otelení, resp. ve věku 18–20 měsíců se zvířata připouštějí. U jalovic je býk spolu s nimi v boxu, popřípadě na pastvině. Tři čtvrtiny krav se uměle inseminují, což provádějí Steffen a Thorben Hofmannovi sami. Částečně se přikřižuje masné plemeno Parthenaise, které se vyznačuje dobrým využitím krmiva a velmi kvalitním masem. U mléčných krav klade Steffen Hofmann důraz na hluboký trup, střední tělesný rámec, pevné vemeno a dobrou bázi a také na dlouhověkost. Co se týká spíše funkčních znaků, neměla by zvířata při první laktaci nasadit dojivost příliš vysoko, ale postupně by měla užitkovost zvyšovat. Krávy by měly mít schopnost držet mléko, dávat mléko s vysokým obsahem tuku a bílkovin a rychle zase zabřeznout. Kromě toho by měly mít pěknou stavbu při pohledu z boku a přirozeně hezky tvarované rohy.

Zhruba jednou za čtvrt roku si Hofmannovi nechají od Svazu plemenářů na objednávku doplnit zásobu býčího spermatu v chladicím boxu. Podle čeho ale Steffen Hofmann býky, resp. sperma vybírá? Výběr mu zabere asi hodinu a orientuje se při něm podle doporučení z poradenského listu svazu Demeter a podle celkové ekologické plemenářské hodnoty ÖZW, která je pro strakatý skot k dispozici. Býci mají mít provedenou kontrolu potomstva a jejich matky mají být dohledatelné. A také: „Důležitá je pro mě fotka býka“ – tedy nejen čísla o užitkovosti a složení mléka. Jeho plemenářským cílem je totiž balance mezi vyrovnáním a hrou ve stádě – především co se týče tělesných vlastností. Něco takového zatím plemenářský počítačový program neposkytuje. Jako chovatel zapsaný v plemenné knize k tomu Hofmann může využívat data z měsíční zkoušky mléčné užitkovosti, které mu chodí na mobil. Jeho aktivní zapojení ve Svazu plemenářů (je místopředsedou plemenářů strakatého skotu v okrese Main-Tauber) mu díky výměně zkušeností a příležitostným návštěvám stájí kolegů pomáhá vycvičit si plemenářský pohled. Další informace nachází v portrétech šlechtitelů v Magazínu plemenářů strakatého skotu. Důležitou roli totiž hraje i to, jestli krmení zvířat v podniku, odkud pochází plemenný býk, je kompatibilní s krmením v ekologickém chovu mléčného skotu.

Před několika lety se Hofmann zapojil do projektu svazu Demeter zaměřeného na rodinové šlechtění krav, který by měl plemenářům pomoci se zavedením této metody. Demeter poradce Martin Haugstätter tehdy zjišťoval inzuchtní koeficienty pro Hofmannovo stádo. I na to musí totiž šlechtitel dávat právě při této metodě pozor.

Biodynamické obilniny a pícniny na orné půdě

V polní produkci je podnik zaměřený na pěstování obilnin. Na 150 ha zrnin se tu pěstuje především špalda, ale také pšenice, žito a nahý oves, většinou biodynamicky vyšlechtěné odrůdy, kromě toho slunečnice, kukuřice a pícniny. Na celý 55 ha roste jetelotráva nebo vojtěškotráva, které jsou důležitou součástí krmné dávky chovaných krav. Na krmném stole končí také bob, část slunečnicových výlisků a směsky jarních a ozimých obilnin. Místo pevného osevního postupu praktikuje Hofmann pružné střídání plodin, což mu umožňuje lepší přizpůsobení čím dál proměnlivějším povětrnostním podmínkám. Provádí jak orbu, tak kypření – rovněž podle půdních podmínek, před meziplodinami i hluboké kypření. Hnojí se zde preparovaným hnojem, jehož zrání se podněcuje pomocí mäusdorfského sběrného preparátu. I kejda se preparuje a k části se přidává uhel nebo efektivní mikroorganismy; horninová moučka Biolit se do hnoje dostává přes krmení.

Vejce nosnic chovaných ve dvou malých mobilních stájích doplňují hlavní produkt statku, kterým je mléko.
Foto: ©Lebendige Erde č. 2/2025

Demeter podniku patří práce s biodynamickými preparáty, stejně jako zapojení do regionální pracovní skupiny, pro Hofmanna je to skupina ve Schwabhausenu. Výměna zkušeností je pro něj důležitá, protože u kolegů vidí, jak postupují v praxi, a získává také nové nápady. V zimě se skupina zabývá aktuálními tématy a otázkami iniciovanými svazem Demeter a zve přednášející k odborným tématům. Kompostové preparáty zhotovují společně na statku Brunnenhof v nedalekém Mäusdorfu, roháček a křemenáček si Hofmannovi vyrábějí sami. Rohy z vlastních krav však z jatek dostanou málokdy. Jejich zkušenost je, že jsou déle použitelné, když se po použití nechají rychle vyschnout a uchovávají v suchu. Účinek postřikových biodynamických preparátů pozoruje zemědělský mistr především na nových plochách a v extrémních letech: „Půdní život je déle aktivní, kvalita je stálejší a porosty zůstávají za sucha déle zelené.“

 „Zelená špalda“ jako místní specialita

Zelená špalda neboli grünkern je regionální specialita, která kdysi vznikla zřejmě kvůli nouzi, když zde, v „bádenské Sibiři“, špalda nestačila dozrát. Území mezi pohořím Odenwald a řekami Tauber, Jagst a Neckar je celosvětově nejdůležitější produkční oblastí pro zelenou špaldu. Pro její výrobu se zrno špaldy vymlátí v mléčné zralosti a v pluchách se pak praží na bukovém dříví. Hofmannovi k tomu používají zděný krb, z něhož se filtrovaný kouř a teplo vedou přes pražicí silo. To je vybaveno speciální konstrukcí s děrovaným plechem. Upražené zrno se pak v nedalekém mlýně zbavuje pluch a plní do pytlů. Grünkern putuje hlavně k odběratelům obilnin, zčásti ale i do Švýcarska. Objednávky je třeba udělat nejpozději v květnu. Z odrůd se nejlépe osvědčila Bauländer Spelz, o níž Steffen Hofmann říká: „Zrno je sklovitější a šrot je krupicovitější, jak to zákazníci mají rádi.“

Steffenův otec Dietmar založil před lety iniciativu na regionální ochranu grünkernu. V roce 2015 pak komise Evropské unie zařadila „Franský grünkern“ na seznam Chráněných označení původu (PDO). K tomu musí všechny výrobní kroky probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti. Dietmar Hofmann se pak stal předsedou sdružení producentů Franského grünkernu a byl zemským ministrem zemědělství jmenován bádensko-württemberským ambasadorem dobrého jídla.

Dvě desítky let byl Dietmar Hofmann starostou obce Schwabhausen a kromě toho působil v zastupitelstvu okresu Main-Tauber. Navíc byl také aktivní v iniciativním kruhu svazu Demeter v Hohenlohe. Přesto pravidelně, stejně jako jeho žena, vypomáhá na statku, mj. při dojení, respektive ve stáji. Steffenův syn Thorben, třetí společník v GbR (společnost občanského práva), navštěvuje momentálně přes zimu odbornou školu, přes léto však pracuje v podniku. Už teď přemýšlí o přístavbě stáje – víc krmných míst, větší lehárna. V roce 2025 nastoupí na statku naplno.

Informace o podniku

Biodynamický podnik Hofmann GbR, Zentweg 13, 97944 Boxberg-Schwabhausen, Steffen.-hofmann@t-online.de

  • Demeter od roku 1986
  • Obec Boxberg, severní Bádensko (SRN), 360 m n. m., 9,9 °C, průměrné roční srážky 620 mm
  • Podloží: zvětralina lasturového vápence, zčásti spraš, půda hlinitá až jílovitohlinitá, na vyvýšeninách kamenitá, půdní bonita 25–65 bodů
  • 270 ha, z toho 50 ha trvalé travní porosty, 8 ha extenzivní sady, 15 ha EVL, 4 ha les
  • plodiny na orné půdě: jetelotráva, špalda, pšenice, žito, oves, kukuřice, pícní směska, slunečnice, bob
  • Chov zvířat: 110 strakatých krav včetně odchovu jalovic, dojivost 7000 l, postavená na objemném krmivu, 3 mobilní stáje pro slepice (150 nosnic), 2 včelstva
  • Odbyt: mléko do mlékárny Schrozberg, obilí do výkupu Spielberger, Erdmannhauser, Reifeisen
  • Zpracování: pražení zelené špaldy (grünkern, pražma) na bukovém dřevě
  • Energie: fotovoltaika 230 kWp a malá větrná elektrárna
  • Pracovní síly: vedoucí podniku, syn, učeň, otec, dvě manželky, jedna výpomocná síla

Autor: Michael Olbrich-Majer

Redakce Lebendige Erde

Text vyšel pod titulem Fleckvieh und Grünkern v časopise Lebendige Erde č. 2/2025, str. 8nn.

Přeložil Radomil Hradil