Market gardening – zpráva ze seminářů

FIBL, Relavisio, Die Zukunftsbauern a Demeter Beratung toto léto společně nabídly dva semináře na téma market gardeningu. Zájem byl velký, nálada skvělá a náplň seminářů velmi obsáhlá a přínosná. Vedle podnětných přednášek a diskusí jsme byli také hodně v terénu a měli možnost poznat tři velmi rozdílné podniky, které všechny pracují s velkým zapálením, leccos zkoušejí a na malé výměře mají skutečně výrazné výsledky. Není v našich možnostech popsat v článku celý seminář, pokusíme se vás však seznámit s tímto tématem a myšlenkou. V první části se dozvíte o základech market gardeningu a v příštím vydání magazínu se budeme věnovat plánování rozvržení plodin na pozemku, osevnímu postupu, technice a krátce si představíme dva podniky.

Úvod

Přesná definice Market gardening neexistuje. Tento pojem v zásadě popisuje pěstování zeleniny na malé, intenzivně využívané ploše, které je věnována velká pozornost. Tradičně se tento systém praktikoval v pařížských zahradách, v klášterních zahradách a na urbánních stanovištích s omezenou výměrou. V posledních letech se opět rozmáhá a láká i mnoho lidí bez zemědělského vzdělání a zkušeností, protože je velmi vhodný pro podniky s malou výměrou, nízkým startovacím kapitálem a možností přímého prodeje. Je určen pro ty, kteří se nebojí velkého množství ruční práce, technické vybavení je totiž většinou minimální. V některých podnicích s dostatečnou výměrou se systémem Market gardening pěstuje jen část zeleniny, polní zelenina a zelenina na uskladnění se pak pěstuje běžným způsobem na poli.

Při Market gardening lze v zásadě počítat s 1 pracovní silou na 1 000 m2; to znamená, že na 1 m2 připadá výrazný vliv lidského faktoru (co se týče pozornosti a péče o půdu i plodiny) a zároveň nutnost dosahovat vysokého obratu, resp. zisku. Jedna z tezí Market gardening zní: nízké vstupy s vysokými výstupy.

Dva systémy

V zásadě se v Market gardening pracuje s trvalými záhony a vzhledem k malým vzdálenostem mezi rostlinami a rychlému střídání plodin je pozornost silně zaměřena na půdu. Při zakládání záhonů se po hlubokém kypření obvykle naveze velké množství kompostu ze zelené hmoty. Pomocí kompostu se zvýší obsah humusu i uhlíku v půdě a rovněž přítomnost a aktivita půdních organismů. Klasická šířka záhonů je 75–80 cm s cestičkami širokými 40 cm. I když se v praxi postupuje různě, v principu se rozlišují dva druhy přípravy půdy v záhonech:

U systémů „no-dig“ (bezorebně) se na každý záhon navrší 10–15 cm silná vrstva kompostu. Pozemek by předtím měl být zbaven vytrvalých plevelů a kompost by neměl obsahovat semena plevelů ani původce chorob. Pro lepší spojení půdy s kompostem lze prvních 5–8 cm kompostu zapravit a nahoru přidat ještě jednu vrstvu o síle dalších 5–8 cm. Vrstva kompostu do značné míry zabraňuje vzcházení doprovodné flóry. S půdou se přitom má ale manipulovat co nejméně. To znamená, že plečkování a okopávka nebo i kořenová zelenina jsou kontraproduktivní. Často je třeba hodně zavlažovat, protože komposty mají sklon k vysychání a některé druhy zeleniny nemají rády teplo, které v kompostu vzniká. I přes silnou vrstvu kompostu může být u zeleniny s velkými nároky na živiny (zeleniny „první tratě“) nutné přihnojení. Vzhledem k tomu, že založení systému „no-dig“ je velmi pracné a vyžaduje velké množství kompostu, mělo by se po několik následujících let praktikovat bez velkých vstupů. V tomto systému nejsou nutné žádné stroje.

V systémech „low-till“ (minimální zpracování půdy) se provádí mělké zpracování půdy. Většinou se k tomu používá jednoosý traktor s rotavátorem nebo rotačními bránami. I tady se na záhony nanese vrstva kompostu, ovšem mnohem menší. Často se každoročně aplikují 2–3 cm kompostu.

Foto: ©Magazín Živé zemědělství III

Většina zahradníků praktikujících tyto systémy kompost přikupuje. Používají zpravidla kompostovanou zelenou hmotu s nepříliš širokým poměrem C/N. Vlastní kompostovaný hnůj nebo kompost z odpadů z produkce zeleniny totiž mívá příliš vysoký obsah živin a rostliny po něm příliš bují, což ve spojení s malými vzdálenostmi mezi rostlinami může vést k výskytu problémů s hnilobami.

Půda a hnojení

Jak jsme již zmínili, v systému Market gardening se pracuje s malými vzdálenostmi mezi rostlinami a s těsným střídáním plodin, proto jsou velmi dobrá úrodnost půdy a správné hnojení naprosto nezbytným předpokladem pro dobrý výnos a zdraví rostlin. Market gardening zahradníci tudíž kladou na úrodnost půdy značný důraz a v mnoha podnicích se uplatňují principy regenerativního zelinářství. To znamená, že prostřednictvím minimálního narušování půdy, maximální diverzity rostlin, pokud možno celoročního pokrytí půdy a jejího prokořenění mají být dlouhodobě zachovávány a dál rozvíjeny pozitivní půdní vlastnosti.

Utužení půdy se obvykle odstraňuje pomocí dvojitých rycích vidlí (grelinette, broadfork) nebo také strojovým hlubokým kypřením před založením záhonů. V mnoha market gardeningových podnicích se pracuje se silážní fólií nebo mulčovací textilií. Na delší období bez vegetačního pokryvu, někdy i na zimu, se jimi záhony zakryjí, aby se tak odstranily vytrvalé plevele. Doprovodná flóra rostoucí přímo v zelenině se pak odstraňuje ručně nebo mělkou okopávkou. To znamená, že časté manipulace s půdou, která je jinak v zelinářství běžná, odpadá. Toto minimální zpracování půdy v kombinaci s velkým množstvím kompostu, zeleným hnojením a pěstováním mnoha různých druhů zeleniny umožňuje rychlou výstavbu půdy i velmi rychlé zvýšení obsahu humusu v půdě.

Market garden na zámku Tempelhof

V Tempelhofu se vedle polní zeleniny v mulčovacím systému praktikuje na 5 900 m2  Market gardening produkce zeleniny. Kromě fóliovníku je zde osm venkovních bloků oddělených agrolesními pásy. Všechny venkovní záhony mají šířku 80 cm a délku 20 m, cestičky mezi nimi jsou široké 40 cm.

Při zakládání záhonů se používá silážní fólie. Položená je od dubna do října, tedy přibližně 5–6 měsíců, a potlačuje růst pýru a dalších vytrvalých plevelů. Zčásti se fólie používá i přes zimu, aby se půda v zimě nepromáčela a na jaře se mohla co nejdříve osázet. Z hlediska ekonomiky práce a pro sanaci ploch je fólie velmi vhodná. Nakolik negativně ovlivňuje život v půdě, to v podniku bedlivě pozorují. Během osmiletého osevního postupu se má fólie použít maximálně jedenkrát a jinak se má hodně pracovat s meziplodinami.

V březnu se půda prokypří dvojitými rycími vidlemi. Tato práce zaměstná asi 5 lidí na 2–3 týdny. V Tempelhofu se část zahradnictví obdělává systémem „no-dig“ a část systémem „low-till“. Plochy obdělávané systémem „low-till“ se po prokypření často ještě povrchově (3–5 cm) připraví rotačními branami nebo rotavátorem. Během roku se na záhonech vystřídají jeden až tři druhy zeleniny a množství meziplodin. Některé zeleniny se pěstují i ve smíšené kultuře.

Foto: ©Magazín Živé zemědělství III

Osevní postup v market gardeningové produkci v Tempelhofu je osmiletý, rozložený do následujících osmi bloků: zelené hnojení – zelenina s velkými nároky na živiny – zelenina s malými nároky na živiny – košťáloviny I – česnek – zimní saláty – košťáloviny II atd. U některých plodin se provádí doplňkové hnojení ve formě pelet z ovčí vlny nebo hnojivem OPF (Organic Plant Feed). Vedle nakupovaného kompostu se používá i vlastní kompost. Ten se zhotovuje z koňského hnoje, hoblin, štěpky a odpadů ze zeleniny.

Ve fóliovnících se půda již natolik zotavila, že stačí pouze prokypřit okraje rycími vidlemi. Jinak se kypří podle potřeby, nikoli však každoročně. Plodiny ve fóliovníku se často časově překrývají, to znamená, že rajčata a další letní kultury se vysazují do ještě stojících jarních plodin. V zimě se pěstuje převážně polníček, zimní saláty k řezu, špenát, batolka a asijské saláty, na jaře pak saláty, fenykl, kedlubny, ředkvičky aj. Rajčata se vysazují na konci dubna. Poměrně pozdě (zhruba koncem května) se letní kultury mulčují. K tomu se používá zelené hnojení přímo z pole a částečně i seno. V létě se zhruba jednou za dva týdny používá kompostový výluh. Na podzim se pak rajčata vyřežou a vynosí ven; mulč, který se ještě nerozložil, se vyhrabe na cestičku.

Další informace o podniku lze najít na adrese www.schloss-tempelhof.de, v podniku také probíhají četné semináře.

Zdroje a další informace

– www.marketgarden.de
– www.diezukunftsbauern.de
– www.relavisio.de
– Jean-Martin Fortier – The Market Gardener
– Eliot Coleman – The New Organic Grower
– Bryan OʼHara – No-Till Intensive Vegetable Culture

K tématu existuje také velmi mnoho videí na YouTube, převážně v angličtině. Dobrá a zajímavá videa i v němčině jsou na stránce Relavisio Urse Mauka, nově také podcast na stránce marketgarden.de – prostě tam někdy mrkněte a pusťte si ho.

Vysvětlení pojmů

No-till

Označuje systém hospodaření bez využití kultivace půdy, ať celoplošné, nebo zonální. Systém se opírá o využití sečky pro přímý výsev. Využití v EZ je problematické hlavně z důvodu omezené možnosti regulace plevelů.

Strip-till

Jedná se o zónovou kultivaci půdy před setím, přičemž kultivován je jenom pás půdy, jehož šířka závisí na druhu pěstované kultury. Výhodou je cílené zpracování půdy – zonální podpora mineralizace, nevýhodou pak obtížná regulace plevelů v systému EZ.

Low till – redukované zpracovaní půdy

Jedná se o racionální celoplošné zpracování půdy. Neexistuje jeho přesná definice, ale ve většině případů je omezena orba a pracuje se ve vrchních vrstvách půdy – do 10–15 cm. Využívají se přitom nástroje, u kterých je možné přesné nastavení zpracovávané hloubky půdy. Výhodou je dobrá regulace plevelů bez nutnosti zpracování hlubokého horizontu půdy, tudíž jsou omezeny ztráty uhlíku a jiných živin nadměrnou mineralizací.

No-dig

Využívá se v zahradnictví, metoda je postavena na využití velikého množství vyzrálého kompostu na stacionárních záhonech. Práce v záhonech probíhá pouze z meziřadí, aby se zamezilo utužení půdy v záhonu. Ke kultivaci se používají nástroje pro zlepšení aerace půdy (např. vidle).

Autor: Ruth Detwilerová, Článek vyšel v časopisu ÖKOmenischer Gartenrundbrief č. 4/2021

Vysvětlení pojmů připravil: Adam Brezáni