Květnaté pásy: cílená podpora užitečných organismů

Jaká směs je vhodná?
Na obdělávané půdě se u nás plevel netoleruje, nebo jen v nepatrné míře, a rovnováha v přírodě je tak narušena. Díky tomu se škůdci mohou za příznivých podmínek explozivně šířit, protože zde nejsou přirození antagonisté. V květnatých pásech má být proto vytvořeno refugium pro přirozené antagonisty škůdců našich zemědělských plodin.
Různé formy květnatých pásů
Pásy na okrajích polí většinou existují. Mohou sloužit trvale jako pásy pro užitečné organismy, bývají však často poznamenány sekáním nebo pojezdy při kultivačních pracích, což vede k tomu, že jejich biodiverzita klesá. Další nevýhoda spočívá v tom, že u velkých honů se jejich příznivý vliv projevuje jen na okrajích. K výhodám patří to, že hmyz má prostor k přezimování a může včas migrovat do porostu. Kromě toho zde nachází potravu hmyz živící se pylem.
Jednoleté květnaté pásy lze cíleně zakládat proto, aby v době květu podporovaly konkrétní užitečné organismy, které omezí šíření často se vyskytujících problematických škůdců. Můžeme je zakládat na šířku záhonu a používat jako pásy k provádění závlahy, sklizňových prací nebo pro ochranu rostlin. V osevním postupu mohou libovolně rotovat spolu s plodinami. Jelikož se rostliny v jednoletých květnatých pásech musí nejprve rozrůst a vytvořit květy, aby cíleně lákaly užitečné organismy, nemají prakticky žádný účinek na rané plodiny. Antagonisté, kteří nelétají, jimi téměř nejsou podporováni. V neposlední řadě tyto pásy také opticky obohacují zemědělské plochy.
Víceleté květnaté pásy slouží užitečným organismům nejen poskytováním potravy, ale při správné údržbě také jako prostor k přezimování a rozmnožování. Díky tomu migrují z víceletých pásů užitečné organismy do porostů velmi záhy, raně kvetoucí rostliny pak lákají brzy létající užitečný hmyz. Díky cílenému postupnému nakvétání je možný včasný rozvoj populací těchto organismů, díky promyšlené vzdálenosti pásů pak jejich celoplošný efekt.
Založení jednoletých květnatých pásů
Tab. 1: Termín květu některých rostlin vhodných do směsí pro jednoleté květnaté pásy
Podle Kresse, Veitshöchheim, upraveno
polovina dubna až květen | červen | červenec až srpen |
pohanka** | brutnák | heřmánek** |
hořčice | pohanka** | kopr |
heřmánek* | jetele | měsíček |
kmín* | hadinec* | chrpa |
ředkev olejná | měsíček | řebříček |
svazenka | silenka širolistá | slunečnice |
sléz lesní | planá mrkev | |
afrikán | afrikán | |
kmín | ||
fenykl |
* z přezimujícího porostu; ** dlouhá doba květu
Při výběru rostlin se musíme rozhodnout, jestli má pás cíleně potlačit výskyt některého problematického škůdce, nebo má poskytovat širší, obecněji zaměřenou ochranu proti různým škůdcům. V jednoletých pásech se usídlují převážně létající druhy užitečného hmyzu. Obzvlášť důležitým antagonistou mšic jsou zde různé druhy pestřenek. Lumky tak snadno cíleně přilákat nelze. Rostlinné druhy vybíráme podle atraktivity pro určité užitečné organismy (viz tabulka 2). Kromě toho se termín květu rostlin volí tak, aby v době, kdy má škůdce obvykle zvýšený výskyt, byly již v porostu kvetoucí rostliny, které lákají důležité antagonisty. Vybrané druhy by měly mít dlouhou dobu květu, například měsíček, afrikán, heřmánek, nebo by měly být vysévány postupně. V květnatých pásech se nesmí vyskytovat rostliny, které jsou atraktivní pro problematické škůdce – jako třeba ředkev olejná nebo hořčice pro dřepčíky a mšici zelnou, jsou-li v sousedství košťáloviny.
Oblíbený antagonista: Dospělé slunéčko spořádá za den až 150 mšic.
(zdroj obrázku:https://living.iprima.cz/zahrada/slunecko-sedmitecne-beruska-uzitecne-msice)
Tab. 2: Důležité užitečné organismy a jejich vlastnosti
užitečný organismus | vlastnosti | lákající rostliny |
pestřenky | larvy žerou hmyz a roztoče
důležitý druh, zvláště proti mšicím, které tvoří kolonie aktivní ve větší míře od dubna |
miříkovité
hvězdnicovité pohanka |
lumci, lumčíci | různé druhy parazitují mšice, molice, housenky motýlů atd
vajíčka kladou do těla hmyzu a larvy se v něm vyvíjejí, až nakonec hostitel uhyne aktivní ve větší míře od dubna |
planá mrkev
heřmánek řebříček pastinák |
slunéčka | zvláště larvy, ale také dospělí brouci žerou hmyz, roztoče a vajíčka hmyzu
aktivní ve větší míře od dubna |
hvězdnicovité
silenka širolistá kopřiva |
střevlíci
páteříčci drabčíci |
larvy i dospělci požírají hmyz, roztoče, hmyzí vajíčka a housenky motýlů
vyskytují se hlavně na okrajích trvalých travních pásů aktivní ve větší míře od června a července |
trvalé travní pásy, meze |
pavouci | požírají mšice, pilatky, motýly, housenky
vyskytují se hlavně na okrajích trvalých travních pásů |
hadinec
kostival divizna slézy |
zlatoočky | larvy žerou hmyz, roztoče a vajíčka hmyzu
larvy se ve větší míře vyskytují od května |
brutnákovité
svazenka hořčice |
Pro založení pásu by půda neměla být zaplevelená vytrvalými plevely. Při výsevu v dubnu se půda několikrát mělce zpracuje a před výsevem se vláčením nebo termickou plečkou odstraní vzcházející plevel. Šířku pásu přizpůsobíme strojovému vybavení, aby se usnadnila jeho údržba. Vysévá se do řádků, aby bylo možné plečkování, nebo se vysejí rostliny rychle pokrývající půdu jako pohanka nebo hořčice. Vzhledem k různé velikosti semen je možné vysévat různé druhy do zvláštních řádků. Vzdálenost mezi pásy by neměla být větší než 40 m, aby užitečné organismy mohly migrovat dostatečně daleko do porostu plodiny.
Založení víceletých květnatých pásů
Při výběru rostlin pro víceleté květnaté pásy a pásy na okrajích polí dbáme na odstupňované termíny nakvétání jednotlivých rostlinných druhů. Pro efektivní potlačení škůdců není rozhodující množství užitečných organismů, ale doba jejich nalákání. Producenti osiv nabízejí řadu směsí pro květnaté pásy. Důležitá je velká druhová diverzita (viz tabulka 1). Pásy pro užitečné organismy by měly mít šířku 1,5 až 3 metry nebo i více, aby hmyzu poskytovaly dostatek úkrytů a jejich údržba mohla být efektivní.
Příprava půdy začíná základním zpracováním a provádí se na jaře (zvláště na těžkých půdách) nebo na podzim, při velkém tlaku plevelů vždy orbou. Před setím se půda několikrát mělce zpracuje, aby se odstranil vzcházející plevel. Vzdálenost mezi pásy nesmí překročit 60 m, menší vzdálenosti jsou příznivější, aby se podpořila migrace nelétajících druhů užitečných organismů, například pavouků nebo střevlíků, do porostu plodin. Seťové lůžko má být mělké, ne však příliš jemné. Výsevní termín je koncem léta nebo co nejdřív na jaře. Vzhledem k různým výsevkům se nabízejí následující metody:
- do několika řádků, podle kalibru osiva v různých secích agregátech;
- jemná osiva nastavit pilinami nebo vermikulitem;
- mnoho druhů potřebuje ke klíčení světlo, proto je nesmíme zapravit příliš hluboko, nejlepší je pouze zaválet.
Vyséváme-li ručně, měli bychom plochu několikrát přesít a potom mělce povláčet, poválet nebo na malých plochách pohrabat hráběmi.
Údržba
- Za sucha čerstvý výsev zavlažit.
- Při silném tlaku plevelů 4–6 týdnů po výsevu udržovací seč žací lištou na výšku asi 8–10 cm.
- Udržovací seč na podzim na výšku 6–8 cm, ne níže, protože řada užitečných organismů přezimuje ve stoncích.
- Na podzim druhého roku může porostu prospět povláčení nebo ošetření mělkým kypřičem.
U víceletých květnatých pásů je třeba pamatovat na riziko rozmnožení hrabošů, slimáků a vytrvalých plevelů; dojde-li k tomu, použijeme obvyklé metody k jejich regulaci nebo v krajním případě zkrátíme dobu trvání pásu.
Osivo si lze namíchat ve vlastní režii
Jednoletou směs kvetoucích rostlin si lze také namíchat svépomocí. Čím větší je druhová pestrost, tím menší je riziko neúspěchu v případě, že některé druhy špatně vzejdou. Hotové směsi, i pro víceleté květnaté pásy, lze získat u dodavatelů osiv, například u firem Bingenheimer Saatgut, BSV Saaten, Becker-Schöll AG, Camena Saaten nebo také u firmy Pharmasaat (koření a léčivky), případně Rieger-Hofmann GmbH (plané byliny a traviny). Jako jednoletá směs proti mšici zelné se nabízí tato kombinace:
- měsíček: 5 kg/ha
- chrpa: 2 kg/ha
- pohanka: 10 kg/ha
- kopr: 5 kg/ha
- fenykl: 10 kg/ha

Raphael Hartmann
Lebendige Erde 5/2020, str. 36–38.