Biodynamické zemědělství ve výzkumu

Dobrá zpráva na úvod je, že počet studií k biodynamickému zemědělství publikovaných v odborných vědeckých časopisech neustále roste!

Je to dáno jednak celosvětovým růstem biodynamické komunity, a tím i jejím zviditelněním a významem v praxi, může to však odrážet i rostoucí zvědavost a ochotu vědců zabývat se biodynamickým zemědělstvím a jeho podněty. Zatímco na začátku tohoto tisíciletí šlo ještě o ojedinělé práce, ve vědeckém přehledu zachycujícím stav výzkumu v biodynamickém zemědělství do roku 2017 již bylo vyhodnoceno celkem 86 studií věnujících se tématům kvality a zdraví půdy, účinkům biodynamických preparátů, kvality potravin, vinařství, vývoje biodynamického zemědělství a agronomickým tématům obecně (Brock et al. 2019). Od té doby přibylo dalších více než 60 článků, jež jsou prezentovány ve čtvrtletníku Biodynamic Research Newsletter vydávaném v angličtině a v německém Forschungsringu (newsletter lze bezplatně abonovat e-mailem na adrese newsletter@forschungsring.de).

Články se ve většině případů zabývají srovnáváním systémů biodynamického a nebiodynamického hospodaření a jeho účinky na půdu, rostliny, potraviny, zvířata a – bohužel zatím jen velmi vzácně – na člověka.

Co se týče metod, pracuje se ve vědeckých studiích s vědecky aktuálně uznávanými, resp. plně srozumitelnými přístupy. Patří k nim i takzvané obrazové (bildschaffende) postupy jakožto celostní analytické metody nebo výzkum senzorických účinků, který hodnotí působení (ne)biodynamického hospodaření na emoční stav člověka.

Co se týče původu vědeckých příspěvků, ukazuje se skutečnost, která platí i pro biodynamickou praxi, totiž že vědci provádějící výzkum biodynamického zemědělství tvoří stále více celosvětové hnutí, které se postupně vymaňuje z historicky podmíněného eurocentrismu. Většina vědecky publikovaných studií sice aktuálně ještě pochází z Evropy, nicméně počet studií z jiných kontinentů – především z Asie (konkrétně z Indie) a Jižní Ameriky (především Brazílie) – razantně stoupá.

Od roku 2018 podporuje Zemědělská sekce při Goetheanu mezinárodní propojení těch, kteří se věnují výzkumu v oblasti biodynamického zemědělství a produkce potravin, a to organizováním Biodynamic Research Conference (nejbližší se bude konat 31.8. – 3.9.2025). V návaznosti na první ročník, který se konal 2018 v Dornachu (CH), vydal časopis Open Agriculture zvláštní číslo s dvanácti příspěvky a editorialem vydavatele (v angličtině), které si lze bezplatně stáhnout na internetových stránkách časopisu (www.degruyter.com/journal/key/OPAG/4/1/html – v sekci Special Issue).

Jaký je tedy stav poznání ve výzkumu k biodynamickému zemědělství ve vědecké literatuře?

Účinky systému

Systémová srovnání biodynamického, ekologického a konvenčního (nebo integrovaného) hospodaření jsou dodnes nejčastějším přístupem ve výzkumu týkajícím se biodynamického zemědělství.

Pro zhodnocení reálné situace v praxi je to velmi smysluplné, protože jednotlivé způsoby hospodaření se obvykle liší komplexně, nikoli jen v jednotlivých faktorech. Systémová srovnání proto zvlášť dobře odrážejí realitu, na druhé straně však zpravidla nedovolují vyvozovat závěry o působení jednotlivých faktorů například preparátů.

Ukazatele půdní úrodnosti jsou v systémových srovnáních v biodynamickém hospodaření ve většině studií příznivější než v hospodaření nebiodynamickém. Byly zjištěny větší zásoby organické půdní hmoty, lepší půdní struktura a vyšší mikrobiální aktivita a eficience přeměny organické hmoty. V jednom rozsáhlém srovnání půdy ve vinohradech obhospodařovaných konvenčně, organicko-biologicky a biodynamicky byla kromě toho v biodynamických půdách zaznamenána zřetelně vyšší funkční diverzita společenstev mikroorganismů.

Účinky biodynamického hospodaření jsou přitom tím větší, čím více se systémy odlišují od srovnávaných nebiodynamických systémů. Platí to zvláště pro vývoj zásob organické půdní hmoty. Při podobném osevním postupu a především hnojení zde v dlouhodobých pokusech nebyly zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly (např. Heitkamp et al. 2011 o darmstadtském dlouhodobém pokusu, Kraus ser al. 2020 o pokusu ve Fricku). Pozoruhodné ovšem je, že rozdíly ve společenstvech mikroorganismů a s nimi souvisejících ukazatelích byly pozorovány i při nepatrných rozdílech mezi systémy – to by docela dobře mohlo poukazovat na přímý účinek preparátů (k tomu více dále v textu).

Systémové účinky biodynamického hospodaření se projevují (jak je patrné z přehledu v tabulce) také u rostlin a zvířat, resp. živočišných produktů. Zejména u látkového složení rostlinných produktů byly velmi často zjištěny pozitivní účinky biodynamického hospodaření. Obzvlášť velké množství studií se zaměřuje na vinařství – patrně proto, že zde otázka kvality odjakživa hraje ústřední roli a navíc se k nim přistupuje mnohem diferencovaněji než u většiny ostatních potravin. K živočišným produktům je k dispozici jen malý počet studií, mezi nimi ovšem vícero studií ukazuje, že mléko z biodynamické produkce je zjevně lépe stravitelné než mléko z nebiodynamických systémů.

Také v šířeji pojatých analýzách udržitelnosti dopadá biodynamické zemědělství zpravidla lépe – k tomu jsou k dispozici srovnávací studie z několika zemí. V pokusu DOK měly navíc biodynamické systémy nejnižší emise skleníkových plynů. Ke zjišťování účinků na životní prostředí ovšem probíhá prudká diskuse – stanovení systémových hranic, tedy faktorů, které musí být do analýzy zahrnuty, hraje pro výsledky zásadní roli.

Ve srovnáních s nebiodynamickými systémy s nízkými vstupy (low input) bylo prostřednictvím biodynamického hospodaření kromě snížení emisí skleníkových plynů v některých případech dosaženo významného zvýšení výnosů. Tohoto lze dosáhnout i jinou cestou (k dispozici jsou např. zprávy z přechodu na organicko-biologické systémy) a nejde o specifický znak biodynamického hospodaření. Ve srovnání s konvenčními systémy s vysokými vstupy (high input) nebo i organicko-biologickými systémy s vysokou, hnojením podmíněnou hladinou živin dostupných pro rostliny má biodynamické hospodaření zpravidla zřetelně nižší hladinu živin.

Biodynamické preparáty zesilují souhru půdy s rostlinami.

Účinky biodynamických preparátů

Účinky biodynamických preparátů byly zkoumány nezávisle na jiných faktorech dosud jen v malém počtu studií. Ve vícero studiích byly ovšem zjištěny pozitivní účinky těchto biodynamických preparátů na půdní ukazatele, ale také na výnos a/nebo na obsah látek v rostlinách (viz přehled v tabulce). Zjišťoval se při tom především účinek polních postřikových preparátů, roháčku a křemenáčku, méně často účinek kompostových preparátů. Jejich účinky však naznačují systémová srovnání, v nichž byly zjištěny rozdíly v mikrobiálních ukazatelích při jinak velmi malých systémových rozdílech s ohledem na hnojení. Z půdních parametrů skutečně reagují na aplikaci preparátů především biochemické, resp. mikrobiální ukazatele. Co se týče látkového složení biodynamických preparátů, ve vícero studiích bylo zjištěno zvýšení obsahu látek určujících hodnotu produktu, zatímco látky snižující hodnotu produktu (např. dusičnany) vykazovaly nižší koncentrace.

Ve snaze o vysvětlení pozorovaných účinků preparátů na hmotné úrovni bylo v posledních letech publikováno několik studií, které se zabývaly charakterizací preparátů. Přitom se ukázalo, že preparáty vytvářejí, resp. podporují především v půdě tvorbu společenstev mikroorganismů, jejichž vlastnosti korelují s pozorovanými účinky preparátů na růst rostlin.

Vývoj metod

V publikovaných vědeckých pracích k biodynamickém zemědělství byly doposud zjišťovány v první řadě klasické chemické nebo biochemické, nověji také biologické ukazatele jako např. mikrobiom. Metody jsou přitom většinou redukcionistické, postihují tedy vždy jen jednotlivé ukazatele. Při hledání celostních metod, které stav vzorku, resp. zkoumaného objektu zobrazují na vysoké, a tím i komplexní úrovni, byly v biodynamickém, resp. anthroposofickém výzkumu vyvinuty takzvané obrazové metody. Mezitím již bylo několik studií, v nichž byly obrazové metody použity, publikováno – z vědeckého hlediska tak musí být tyto metody (zde zvláště krystalizace chloridu měďnatého) považovány za uznané. V jedné nové vědecké studii je dokonce pro vyhodnocení schémat daných aplikací těchto metod tematizován význam lidských emocí. (Doesburg et al. 2021).

Málo prozkoumány jsou zatím rozdíly v kvalitě biodynamických preparátů.

Další vědecky uznávanou metodou, která je základním kamenem celostních přístupů ve výzkumu, je výzkum senzorických účinků, při němž se zjišťují účinky na duševní, resp. emocionální úrovni člověka (Geier et al. 2016). Postup při tomto výzkumu vychází metodicky z klasické senzoriky. Oba přístupy mají společné to, že lidské vnímání zde slouží jako nástroj výzkumu – jen s tím rozdílem, že v senzorice jde o chuť, kdežto u senzorických účinků o vyvolaný emocionální stav. Výzkum senzorických účinků tak otevírá cestu k duševní rovině biodynamického hospodaření a enormně rozšiřuje převážně (bio)chemické portfolio metod ve výzkumu potravin.

Dosud nepříliš rozvinuté (což ovšem platí pro výzkum obecně) jsou interdisciplinární a transdisciplinární přístupy. Ve vědecky publikovaných studiích tak například doposud nebyly použity žádné metody z oboru lékařství nebo sociálních věd, i když je pro nás v biodynamickém zemědělství člověk východiskem pro chápání zemědělských podniků.

Závěr a perspektiva

Biodynamické zemědělství dorazilo i do vědecké komunity a je s velkou vážností – a snad i s velkým potěšením – zkoumáno. Nejde přitom o dokazování nebo vyvracení anthroposofických východisek, nýbrž o lepší porozumění osobitosti a možnostem biodynamické zemědělské metody. Prozatím byly zaznamenávány především účinky, nyní jde o jejich vysvětlení a pochopení. Práce na vývoji metodiky v této souvislosti je pro vědce pracující v oblasti výzkumu napínavou výzvou. Současně již existuje řada slibných pokusů, které zavdávají podnět k tomu, abychom se s důvěrou i zvědavostí dívali do budoucna.

Dr. Christopher Brock

Článek vyšel v časopisu Lebendige Erde 5/2021