Pastvina jako úložiště uhlíku a vodní rezervoár – Mob grazing jako šance?

Klimatická změna, stále častější období sucha a klesající půdní úrodnost se stávají problémem i v dolním Porýní. V ekologickém zemědělském podniku VBZL Haus Riswick se druhým rokem praktikuje pastevní strategie mob grazingu se stádem dojnic v rámci půldenní pastvy. Jde přitom o vývoj adaptované celostní udržitelné pastevní strategie pro suchá období na pastvině.

Mob grazing je pastva přežvýkavců na malých pastevních areálech, přičemž zvířata spásají porost jen krátce, zato však rovnoměrně a intenzivně, aby mohl po vypasení delší čas regenerovat. Mohl by být mob grazing odpovědí na přetrvávající suchá období, ztrátu humusu a snižující se druhovou rozmanitost? Po třech velmi suchých pastevních letech v dolním Porýní s periodami vysokých teplot a chybějícími srážkami naráží systém kontinuálního extenzivního spásání na své limity. Vyvstává potřeba alternativ.

Strategie mob grazingu

Jedná se o obsazení malého pastevního areálu vysokým počtem zvířat a o dlouhá období odpočinku pro pastvinu. Regenerace pastviny trvá 20–60 dní podle počasí a průběhu obrůstání; za tuto dobu by se mělo vytvořit velké množství nadzemní pastevní hmoty, zvýšit biodiverzita a zlepšit funkce a úrodnost půdy. Stádo se každý den vyžene na novou pastevní parcelu s obnoveným porostem. Hlavní předností tohoto systému je stálá regenerace: Jelikož dojde ke spasení pouze části listové hmoty, probíhá i nadále fotosyntéza a porost se rychle obnovuje – rostliny se nemusí regenerovat až z kořenů. Vysoká koncentrace zvířat na pastvině kromě toho zajišťuje rychlé a lepší zapracování zbytků pastevního porostu a výkalů zvířat jako ochranné vrstvy mulče do půdy. Vzniká mikroklima, které zase napomáhá regeneraci a zpřístupňuje živiny rostlinám. Lepší růst rostlin znamená tvorbu větší kořenové hmoty v půdě. Více kořenů a jejich větší hloubka představují nejen větší úložiště uhlíku, ale umožňují také rostlině dostat se k hlouběji uložené zásobě vody a živin. Zvláště za sucha pastvina z mob grazingu profituje a reaguje rychlejší regenerací porostu.

První zkušenosti a dojmy

Pastevní strategie mob grazingu se praktikuje s pastevním zatížením 100 tun živé hmotnosti na hektar pastevní plochy. V ekologickém podniku Haus Riswick se během pastevního období roku 2021 páslo asi 45hlavé stádo dojnic se zatížením 60–100 t/ha v rámci půldenní pastvy na celkové ploše 10,7 ha. Cílem bylo využít vyšší porost ve fázi rychlého růstu, aby se stádu poskytl kvalitativně vysoce hodnotný pastevní porost. Na jaře a na podzim se zvířatům denně přiděloval pastevní areál o velikosti 5 000 m2, který se přes den vypásl. V létě se v tomto roce s obzvlášť dobrými přírůstky porostu spásaly přidělené pastevní parcely v noci, vždy po dobu dvou dní, takže mělo stádo v časech s velmi dobrým obrůstáním k dispozici na den, resp. na půl dne 2 500 m2 pastevní plochy. Celkově zvířata sežrala 40–70 % pastevního porostu – 30–60 % organické rostlinné hmoty tudíž zůstalo jako nespasený zbytek na pastevní ploše a bylo pasoucími se zvířaty zašlapáno do půdy. Zůstal tedy dostatek rostlinného materiálu pro asimilační výkon. Systémově podmíněný nespasený zbytek poskytuje ochranu a výživu půdním organismům. Ve srovnání s kontinuální pastvou zmizela v zašlapané biomase místa přehnojená dusíkem, přičemž se biomasa v průběhu vegetace proměnila ve vrstvu mulče. Touto vrstvou prorůstal během období regenerace trvajícího 25–50 dnů mladý obrost. Ve vysokém porostu skýtajícím ochranu se tvoří mikroklima, v němž se v horkých obdobích vypařuje méně vody, při silných srážkách je půda zase chráněna před erozí. Jde tedy o pastevní systém, který je obzvlášť vhodný pro extrémní klimatické polohy.

Jedná se vlastně o low-input systém. Vsévání porostu, likvidace plevele ani pratotechnická opatření nejsou nutná; ovšem každodenní, resp. obdenní oplocování nové části pastviny pomocí ohradníku a přesouvání cisterny s vodou jsou pracovně a časově náročné. Virtuální ohradníkové systémy jsou zatím ve fázi ověřování a mohly by zde být cennou pomocí. Parazité mají v tomto pastevním systému minimální šance a možnosti najít hostitele, protože zvířata se pasou v horní části porostu a v blízkosti půdy se nachází vrstva mulče, zvířata se k ní tedy dostanou vzácněji, navíc pastvina prochází dlouhými klidovými a regeneračními periodami. Půdní život, biodiverzita flóry a fauny, hmyz a ochrana druhů, užitkovost a pohoda zvířat jsou v tomto systému rovnocenné. Během celého vegetačního období s každodenní, resp. obdenní rotací působilo stádo dojnic vždy klidným a vyrovnaným a také spokojeným dojmem. Zvířata dostávala denně nový kvalitní smíšený porost s cílem jeho užívání ve fázi rychlého růstu. K dispozici měla i strukturní krmivo.

Vize do budoucna

Tento celostní udržitelný pastevní systém napomáhá etablování stabilních pastevních porostů, zlepšení pastevních výnosů, aktivaci půdního života s následným zvýšením obsahu humusu v půdě. Cílem je lépe zvládnout suchá léta a prodloužit pastevní sezónu. I když užitkovost pastvin v prvním roce hospodaření mob grazingem nedosahuje užitkovosti předchozích let se silným růstem pastevního porostu, je tento systém pokusem investovat do budoucnosti a ochrany klimatu – do úrodnosti půdy, do její schopnosti zadržovat vodu na suché roky. Teprve budoucí výzkumy ale ukážou, zda mob grazing představuje v našem regionu vhodnou alternativu pro suchá a horká léta. Musí se ověřit, jaké jsou jeho účinky na půdní úrodnost a poutání uhlíku v půdě, zda povede ke zvyšování biologické rozmanitosti a jaké užitkovosti na jednotku plochy a zvíře lze v tomto systému docílit.

Mob grazing v kontroverzi

Přežvýkavci svými emisemi metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) negativně ovlivňují klimatickou změnu. Na druhé straně však travní porosty při obhospodařování přiměřeném danému stanovišti poskytují četné ekosystémové služby, v první řadě ukládání uhlíku. I když jsou ekologické výhody a výkony mob grazingu předmětem sporů a bezpochyby nejsou dostatečně známé, diskuse kolem tohoto pastevního systému podstatně přispívá k tomu, abychom v zemědělství pokročili k hospodaření šetrnému k životnímu prostředí a klimatu. Travní porosty, které dokážou efektivně zhodnotit výlučně přežvýkavci, představují asi 70 % zemědělské půdy. Obsahují 10 % terestrické biomasy a z 20–30 % se podílejí na globální zásobě organického uhlíku v půdě. Travní porosty tak mají potenciál poutat atmosférický CO2 v půdě a mohly by pozitivně ovlivnit klimatickou změnu.

5 znaků pastevní strategie mob grazingu

• vysoký porost
• vysoký počet zvířat na plochu: 100 t/ha
• krátká doba spásání
• dlouhé klidové/regenerační období pastviny
• tvorba vrstvy mulče zašlapáním zbytků porostu, tj. zvýšení půdní vlhkosti a tvorby humusu

Anne Verhoeven

Zemědělská komora Severního Porýní-Vestfálska, ekologický podnik VBZL Haus Riswick 

anne.verhoeven@lwk.nrw.de

Článek vyšel v časopisu Lebendige Erde 5/2022