Pastva má potenciál – Praktická doporučení z výzkumného projektu

Význam pastevního chovu mléčného skotu v ekologických podnicích roste, a to i tam, kde k tomu na první pohled nejsou ideální podmínky. Mnoho zemědělců řeší problém čím dál častějšího sucha v létě a s tím spojenou otázku, jak zajistit adekvátní krmení mléčného skotu (převážně) vlastním krmivem.

GrazyDaiSy – regionální pastevní systémy na extenzivních stanovištích

Ve výzkumném projektu GrazyDaiSy zkoumal spolek Demeter e.V. spolu s univerzitou v Hohenheimu a poradenskou organizací Bioland Beratung GmbH regionální pastevní systémy v jihovýchodní části spolkové země Bádensko-Württembersko. Cílem bylo zjistit produkční potenciál pastvin také na extenzivních stanovištích a optimalizovat pastevní management. Do sběru základních dat se v rámci projektu v roce 2018 zapojilo 27 podniků ze čtyř agroekologicky rozdílných oblastí. Mezi nimi byly pastevní a smíšené podniky. V letech 2019 a 2020 se další průzkum prováděl v sedmi podnicích, z toho tři patřily k podnikům Demeter.

Z pastvy může pocházet relevantní část mléčné produkce

Výsledky projektu ukazují, že potenciál spíše extenzivních pastvin nelze z hlediska produkce mléka podceňovat. Dokonce i během suchých období může být relevantní část mléčné produkce získávána z pastvy. Univerzální recept na pastevní management ovšem neexistuje, neboť je třeba brát v úvahu mnoho vzájemně se ovlivňujících faktorů. Management stáda dojnic, pastevního porostu a pastvy, přizpůsobený podmínkám stanoviště a vývoji povětrnosti během roku, musí být proto utvářen individuálně v každém podniku.

Opakovaná kontrola množství a kvality pastevního porostu

V suchých letech je přikrmování důležitým pomocným prostředkem mléčných podniků nahrazujícím nedostatečně dorůstající pastevní porost. Přikrmování a pastva by přitom měly být sladěny do té míry, aby se plně využilo potenciálu pastvin. K regulaci přikrmování je nutná opakovaná kontrola množství a kvality pastevního porostu. Tu je možno provádět například formou pravidelné obchůzky pastvin a měření porostu „víkovou“ metodou. Při této snadno použitelné metodě se doprostřed víka 10litrového vědra vyřízne otvor. Víko se položí na porost a pomocí metru se určí aktuální výška porostu procházejícího otvorem. Stejně jako množství porostu by se měla neustále prověřovat i dávka jadrného krmiva. Jeho účinek bývá často nižší, než se očekává.

Různorodá, spíše však extenzivní podniková stanoviště

V následujícím textu blíže představíme stanovištní podmínky podniků zapojených do projektu a také výsledky jednotlivých vyhodnocení. Zkoumané podniky leží na okraji pohoří Švábská Alba a v pohoří samotném, dále v Horním Švábsku a v oblasti Bodamského jezera. Co se týče nadmořské výšky, ročního úhrnu srážek a průměrné teploty, ale i velikosti, jsou velmi heterogenní. Pastva se zde provádí především na trvalých travních porostech zařazených mezi extenzivní. Toto zařazení vyplývá z nízkého ročního úhrnu srážek, jejich nepříznivého rozložení během roku, zčásti pozdního začátku vegetačního období a místy mělkých a kamenitých půd (např. ve Švábské Albě). Pastviny jsou tvořeny převážně vegetací s hojným zastoupením jetelů a bylin (50 % sebraných vzorků) nebo porosty s vyváženým podílem bylin a travin (39 % sebraných vzorků).

GRAZYDAISY

• doba realizace projektu: od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2021
• účastníci projektu: Demeter e.V., Bioland Beratung GmbH, Universität Hohenheim
• 2018: 27 podniků, z toho 12 Demeter a 15 Bioland
• 2019–2020: 7 podniků, z toho 3 Demeter a 4 Bioland
• region: jihozápadní Německo

GrazyDaiSy je projekt realizovaný v rámci programu CORE Organic Plus a byl financován z prostředků německého Spolkového ministerstva výživy a zemědělství.

Obr. 1: Podíl energie získané z pastvy a z přikrmování

Stravitelná (metabolizovatelná) energie (ME) získaná z pastvy a z přikrmování u 27 podniků v jihovýchodní oblasti spolkové země Bádensko-Württembersko v létě 2018 (E. Velasco 2021)

Množství a kvalita biomasy na extenzivních pastevních stanovištích v suchém roce

Vyhodnocení biomasy Spolkovým statistickým úřadem za rok 2018 ukazuje, že ve srovnání s předchozím a následujícím rokem bylo množství biomasy pastevních porostů o třetinu až čtvrtinu nižší. Nicméně v období sběru dat (červenec–září) bylo na pastvinách podniků zapojených do projektu zjištěno až 9,9 % statistického ročního výnosu biomasy, což je relevantní množství píce, které se vyplatí využít.

Krmná hodnota porostu na pastvinách se při zjišťování u jednotlivých podniků výrazně lišila a pohybovala se v rozmezí (na 1 kg sušiny) od 120 do 282 g hrubého proteinu, od 319 do 579 g neutrální detergentní vlákniny (NDF) a od 5,0 do 6,6 MJ netto obsahu energie (NEL). Pastevní podniky s vysokým úhrnem srážek vykazovaly ve srovnání s ostatními skupinami vyšší obsah hrubého proteinu v pastevním porostu. Ve víceletém průměru lze na řadě pastvin v Bavorsku a Rakousku (s podobnými podmínkami jako v regionu realizovaném projektu) očekávat v létě obsah od 192 do 202 g hrubého proteinu, od 320 do 425 g NDF a od 5,2 do 6,2 MJ NEL na 1 kg sušiny pastevního porostu (Steinwidder et al. 2017; Buchgraber 2018; Starz 2014). Srovnání ukazuje, že mnohé z podniků zapojených do projektu dokázaly na pastvinách navzdory suchu docílit alespoň průměrné krmné kvality porostu.

Vliv kombinace různých faktorů na množství biomasy

Souvislost mezi množstvím biomasy pastevního porostu a jeho obsahem živin a energie na jedné straně a faktory stanoviště (srážky, teplota, nadmořská výška) nebo rozhodnutími pastevního managementu (např. počet zvířat na jednotku plochy nebo doba trvání pastvy za den) na straně druhé nebyla zjištěna. Nelišilo se ani množství a kvalita biomasy u různých pastevních systémů (kontinuální, rotační, trvalá a dávková pastva) nebo vegetačních typů s rozdílným podílem bylin a travin. Množství biomasy pastevního porostu a jeho krmná hodnota v suchých letech tedy nejsou ovlivňovány jednotlivými faktory, nýbrž jejich kombinací.

Produkce mléka z pastvin

Průměrná roční mléčná užitkovost na podnik se v roce 2017 pohybovala mezi 4 800 a 7 805 kg mléka na dojnici. V létě 2018 se denní nádoj na podnik pohyboval mezi 15,4 a 28,8 kg mléka na dojnici. Obsah tuku v mléce byl od 3,4 do 4,7 %, obsah bílkovin od 2,9 do 3,6 % a obsah močoviny od 14 do 43 mg/dl. Ve stáji se denně přikrmovalo od 3,9 do 18,5 kg sušiny objemného krmiva na kus a 0 až 3,2 kg sušiny koncentrovaného krmiva na kus.

Třebaže během vegetačního období v roce 2018 spadlo podprůměrné množství srážek, dokázala většina podniků vyprodukovat relevantní podíl mléka z pastvin. V jednom podniku se navzdory suchu ani nepřikrmovalo. V ostatních podnicích se v létě 2018 vyprodukovalo od 20 do 82,9 % mléka z pastvy, průměr byl 46,4 % (viz obr. 1). Z toho je zřejmé, že i v suchých letech se vyplatí pouštět dojnice na pastvinu. Zvířata dokáží při pastvě získat z plochy víc, než kolik je z ní možné vytěžit sečením.

Corinna Nieland a Betina Egle

Článek vyšel v časopisu Lebendige Erde 5/2021