Pěstování druhově bohatého krmiva na orné půdě

Tipy k docílení druhově rozmanitého objemného krmiva pro váš skot

Především je důležité, aby všechny vysévané složky byly výnosově relevantní součástí krmiva. Přitom je zapotřebí hlavně:
• vysévat pouze odrůdy, které jsou otestovány a doporučeny zemědělskými výzkumnými ústavy (Pouze u těchto odrůd máte jistotu zdravých, výnosných a mrazuvzdorných rostlin.)
• aby výnosově důležité složky směsi byly zastoupeny minimálně dvěma odrůdami.

Čím větší druhová rozmanitost, tím jistější výnos krmiva a zdravější zvířata

Kdo bude sledovat krávy při pastvě ve volné přírodě, uvidí, jak si stravu cíleně ochucují listy různých bylin. Jako chovatelé zde tedy máme velkou zodpovědnost, protože je na nás, jak druhově rozmanitá bude skladba našich jetelotravních směsí. Proto by tyto směsi měly obsahovat nejen výnosné jeteloviny (např. jetel luční, jetel plazivý, vojtěšku setou), pícní trávy (např. různé druhy jílků, festulolium – mezidruhový hybrid kostřavy luční a jílku mnohokvětého, srhu laločnatou, bojínek luční), ale také drobné byliny (např. kmín kořenný, krvavec menší, jitrocel kopinatý, čekanku obecnou, vičenec ligrus, štírovník růžkatý), které jsou důležitou dietetickou součástí krmiva. Ze zkušenosti víme, že vhodný poměr těchto složek v krmivu je 45 % jetelovin, 45 % trav, 10 % bylin.

Stejná výsevní směs se vyvíjí v rozdílných podmínkách odlišně:

• hnojení chlévskou mrvou zvýhodňuje jeteloviny na úkor trav
• kejda silně podporuje růst trav
• podsev v obilí zvýhodňuje růst jetelovin, protože obilí přebírá při vzcházení roli trav
• pomalu rostoucí drobné byliny trpí především na úrodných půdách konkurenčním bojem s obilím, respektive s rychle rostoucími partnery ve směsi
• volba diploidních namísto tetraploidních odrůd jetele lučního dává drobným bylinám více prostoru

Z mnohaleté špatné zkušenosti, kdy se bylinám nedařilo uchytit nebo zachovat svůj porost, jsme na farmě Dottenfelderhof vyvinuli následující postup, který se nám bez dalších nákladů na sklizeň krmiva nebo navazující krmení v posledních letech osvědčil.
Nyní sejeme 19 různých druhů pícnin (viz tabulka) a všechny vykazují dobrou výnosnost, což znamená minimálně 1% podíl v zelené píci na krmném žlabu. S třímetrovým mechanickým secím strojem se vysévají tři různé pruhy bylin. K tomu je zapotřebí ve výsevní skříni pouze oddělit tři samostatné části (třeba jen kartonem,
viz obr. 3).

Byliny se kombinují podle vitality, nebo struktury osiva
(viz obr. 1):
• vičenec ligrus, pastinák setý, krvavec menší
• štírovník růžkatý a kmín kořenný
• jitrocel kopinatý a čekanka lékařská

Tabulka uvádějící Dottenfalderhofskou krmnou směs:

Nastavení proudu osiva, obr. 1

Nastavení hloubky výsevu, obr. 2

Výsevní skříň, obr. 3

Jitrocel kopinatý a čekanka obecná jsou velmi vhodnými partnery, kteří dávají dobré výnosy objemné hmoty v každé seči. U čekanky dáváme před divoce rostoucí formou přednost formě vyšlechtěné, která dřevnatí výrazně později.

Vičenec ligrus, pastinák setý a krvavec menší (bedrník) se velikostí semen výrazně liší od ostatních složek vysévané směsi (téměř 10krát větší než ostatní vysévaná semena). Proto je nutné pomocí seřizovacího šroubu (viz obr. 2) dno výsevního ústrojí více otevřít, aby jím proudilo více semen, takže ve výsledku bude podobné množství rostlin na metr řádku. Kromě toho by tato semena měla být vysévána o něco hlouběji než ostatní (ideální jsou 3 cm), to je možné nastavit u secích botek se zavalovacím kolečkem (viz obr. 3).

Štírovník růžkatý

Štírovník růžkatý a kmín kořenný mají výrazně menší semena, která se dají v této kombinaci dobře vysévat společně, aniž by se jednotlivé složky oddělily. Kromě setí do samostatných řádků je také vhodné z každé strany uzavřít jedno výsevní ústrojí, aby se poskytlo více světla a prostoru pro vzcházení bylin. Jetel plazivý, který se nachází v základní směsi, tyto volné plochy později obsadí. Kmín kořenný vykvétá vždy v první seči. Pokud je posečen v době květu, je stejně jako pastinák setý na rozdíl od své přirozené biologie víceletý a po zbytek roku vytváří pouze přízemní růžici. Tímto systémem můžeme spojit na našich polích dvě velmi odlišná stanoviště rostlin. Na jedné straně velmi výnosné jetelotrávy nebo vojtěškotrávy, které jsou důležité pro krmení zvířat a zlepšení půdy, na straně druhé zajistíme dostatkem světla a prostoru podmínky pro byliny, které se ve volné přírodě vyskytují pouze na loukách s velkou druhovou rozmanitostí.

Autor: Matthias König zemědělec na biodynamickém statku Dottenfelderhof, DE