Luční a vojtěškové seno ve výživě mléčného skotu – Srovnání krmných dávek

V ekologickém chovu mléčného skotu usilujeme o to, aby výživa krav byla přizpůsobena danému stanovišti a zároveň byla zvířata udržována v dobrém zdravotním stavu. Abychom dosáhli vysoké mléčné užitkovosti, je třeba obstarat krmnou dávku s vysokou koncentrací energie a zároveň zajistit strukturní složky krmiva. Kvůli zvýšení koncentrace energie se často zvyšuje podíl jadrného krmiva v krmné dávce. V důsledku toho a v závislosti na situaci s objemným krmivem ale roste riziko klinických a subklinických bachorových acidóz, protože zvířata přijímají v krmivu více rychle stravitelných sacharidů. Mnoho chovatelů mléčného skotu začleňuje do krmné dávky také slámu a luční nebo vojtěškové seno, aby skotu zajistili dobré přežvykování. Možnosti a rozsah jejich využití určují ceny a dostupnost na trhu.

Vojtěškové a luční seno má oproti slámě výrazně vyšší obsah hrubého proteinu, a za současné situace na trhu lze tudíž ušetřit za nákladné bílkovinné komponenty. Oproti jetelotravní senáži a kukuřičné siláži má vojtěškové a luční seno výrazně nižší obsah energie. V pokusech s krmením dojnic a masných býků byl při použití vojtěškové senáže místo jiného objemného krmiva průkazně vyšší příjem krmiva ve skupinách krmených vojtěškovou senáží – nižší obsah energie byl kompenzován lepším příjmem krmiva (Bulang et al. 2006; Ettle et al. 2011; Ettle et al. 2012). Pokus s krmením dojnic realizovaný ve VBZL Haus Riswick v roce 2013 dospěl k závěru, že denní dávka 1–2 kg vojtěškového sena na kus zvyšuje příjem krmiva a mléčnou užitkovost a že vojtěškové seno je vhodné k zajištění strukturní a proteinové složky krmiva.

Luční nebo vojtěškové seno může vyrovnat nedostatek jetelotrávy.

Nyní je otázka, jestli lze u dojnic při zkrmení 2–4 kg lučního sena pozorovat podobně pozitivní účinky na příjem krmiva a mléčnou užitkovost jako v případě sena vojtěškového. Jsou vojtěškové a luční seno stejně vhodné jako doplněk strukturní složky a živin v krmné dávce? Na základě této otázky byl v ekologickém podniku VBZL Haus Riswick založen pokus s krmením dvou skupin dvaceti krav plemene německý holštýnský černostrakatý skot, aby se ověřil účinek rozdílných zdrojů strukturní složky krmiva. Vojtěškové a luční seno bylo dokoupeno ve formě dosušovaného a balíkovaného zboží.

Jaký byl postup?

Během zimního období, kdy jsou zvířata ustájena ve stáji, se srovnávalo doplnění krmné dávky lučním senem a senem vojtěškovým. Stádo bylo rozděleno do dvou skupin po dvaceti kravách při zhruba stejném rozložení laktačního čísla, dne laktace, živé váhy a tělesné kondice (BCS). Podíl jalovic tvořil v obou skupinách 30 %. Obě skupiny dostávaly směsnou krmnou dávku sestávající z jetelotravní senáže, kukuřičné siláže, pšenice a bobu, jedna skupina dostávala navíc luční seno, druhá vojtěškové seno. Volná stáj s otevřenou frontou byla rozdělena na dvě identické poloviny, každá pro jednu skupinu. Krmení probíhalo jedenkrát denně (ráno) pomocí míchacího krmného vozu. Zbytky krmiva byly před novým předložením zváženy a byly zohledňovány při výpočtu příjmu krmiva.

Krmné dávky byly počítány pomocí programu na kalkulaci krmných dávek Zifo2 podle doporučení DLG (2001). Obě směsné krmné dávky byly při asi 19,5 kg sušiny vypočítány na užitkovost 30 kg mléka v přepočtu na obsah energie (ECM), a tím byly i srovnatelné (tabulka 1). Obě krmné dávky vykazovaly vysoký podíl objemného krmiva (asi 80 %), typický pro ekologické podniky, a mírný podíl jadrného krmiva (přibližně 20 %). Cílem bylo podávat oběma skupinám krmnou dávku se srovnatelným obsahem energie a živin, proto bylo při jejím sestavování nutné určité přizpůsobení. Obsah živin v krmné dávce obou skupin zvířat byl do značné míry srovnatelný (tabulka 2). V dávkovači jadrného krmiva dostávaly krávy podle mléčné užitkovosti nad 30 kg ECM individuálně určenou dávku jádra energetického stupně 4 s 20 % hrubého proteinu. Prvotelky dostávaly v dávkovači jádro již od užitkovosti 28 kg ECM. Maximální množství jádra činilo 4 kg/kus a den.

Zjišťovaná data

Sběr dat zahrnoval denní příjem krmiva jako skupinový průměr a dále individuální nádoj. Týdně byly zjišťovány parametry mléčné užitkovosti, včetně množství mléka a obsahu jeho složek. Každý týden se také při podávání krmiva odebíraly jeho vzorky, vždy ze tří míst na krmném stole. Pomocí vytřásacích separátorů se u nich určovalo rozložení velikostních frakcí (struktury krmiva). Pokus byl statisticky vyhodnocován lineárním smíšeným modelem opakovatelnosti (zohledňuje rozptyl způsobený technikou měření) pro denní mléčnou užitkovost a týdenní ukazatele mléčné užitkovosti a obsahu látek.

Měsíčně se pak zjišťovala živá váha, tělesná kondice (BCS) a výška hřbetního tuku.

Nebyl zjištěn rozdíl

K hodnocení rozložení velikostních frakcí podávaného krmiva a způsobu příjmu krmiva v průběhu dne se použilo separační vytřasadlo se dvěma síty. Z výsledků (příp. obr. 1) vyplývá, že od podání krmiva žrala zvířata pět hodin rovnoměrně. Poté žrala ve větší míře jemnou frakci, selektovala přitom frakci o velikosti částeček 8–19 mm. Mezi oběma variantami krmení však nebyly s ohledem na způsob příjmu potravy patrné žádné rozdíly.

Po celou dobu trvání pokusu byl průměrný celkový příjem krmiva u krav obou pokusných skupin na srovnatelné úrovni a činil 21,2 kg sušiny/den.

Tabulka 2 uvádí přehled výsledků statistického vyhodnocení ukazatelů mléčné užitkovosti. U žádného ukazatele nebyl mezi vojtěškovým a lučním senem zjištěn průkazný rozdíl.

Srovnání ekonomických ukazatelů

Předpoklad obvyklé hrubé ceny jednotlivých ekologicky vyrobených složek je následující: jetelotravní senáž 10 €/q, kukuřičná siláž 7,20 €/q, dosoušené luční seno 32,55 €/q, vojtěškové seno srovnatelné kvality 33,60 €/q, pšenice 30 €/q, bob 52 €/q a krmná směs na mléčnou užitkovost 20/4 56 €/q. Z těchto údajů vyplývá, že při krmení lučním senem vychází náklady krmiva na jedno zvíře na necelých 8 €, při krmení vojtěškovým senem pak zhruba na 7,6 €, včetně nákladů na minerální krmivo. Mírná cenová výhoda krmení vojtěškovým senem vyplývá především z menšího podílu individuálně podávané produkční krmné směsi a také bobu jako nákladově náročného proteinového krmiva – tady bylo možné v porovnání s krmením lučním senem dosáhnout úspor.

Závěr

Obsah živin a energie v krmné dávce byl u obou pokusných skupin zvířat do značné míry srovnatelný. Rovněž příjem krmiva byl u obou skupin velmi podobný. Nebylo možné zjistit průkazné rozdíly na dojivost, obsah látek v mléku a tělesnou kondici. Výsledky frakcionování na sítech ukazují v obou skupinách nepatrnou selekci krmiva. V důsledku použití poměrně malého množství drahých produkčních krmných směsí a proteinového krmiva se použití vojtěškového sena ukazuje jako ekonomicky výhodnější.

V podmínkách ekologického zemědělství vede krmení kvalitním vojtěškovým a lučním senem s přiměřenou dávkou objemného a produkčního krmiva ke srovnatelné mléčné užitkovosti; toto seno je vhodné jako doplněk strukturní složky krmné dávky i jako doplňující zdroj živin. Dávka 4 kg vojtěškového nebo lučního sena může vyrovnat nedostatečnou zásobu jetelotrávy.

Tabulka 1: Složení krmných dávek

kg suš./kus a den, resp. g/kg suš.

Tabulka 2: Žádný rozdíl: Výsledky statistického vyhodnocení – ukazatele mléčné užitkovosti

(LSM ± SE; vyhodnoceno do 375. dne laktace)

(LSM = střední hodnoty; SE = standardní chyba; ECM = množství mléka přepočítané na obsah energie, PKS = produkční krmná směs, BCS = Body Condition Score)

Anna Verhoeven, Sabine Hoppeov, Silke Beintmann, Elana Scherber (LWK NRW, Výzkumné a vzdělávací centrum Haus Riswick, Kleve), Jana Denissen (LWK NRW FB 71, Chov a plemenitba zvířat, Bad Sassendorf)

Článek vyšel v časopisu Lebendige Erde 6/2021