Potenciál podorničí

Interview s prof. Dr. Ulrichem Köpkem z Ústavu pro organické zemědělství na Univerzitě Bonn

Pane profesore, vaši spolupracovníci provádějí nákladný výzkum, mimo jiné s výkopy sond ke studiu půdního profilu a s využitím magnetické rezonance v hlubších vrstvách půdy nacházejících se pod orniční vrstvou. Co tam hledají?

Chceme lépe porozumět skryté a opomíjené částí rostlin a jejímu propojení se skrytou části půdy. Jakou roli hrají různé kořenové soustavy, jakou roli hraje bezprostřední okolí kořenového povrchu, tedy rhizosféra, a jakou drilosféra, tedy půda přímo ovlivňovaná činností žížal, v příjmu vody a živin z půdního podloží. 

Na co jste dosud přišli?

Hypotéza říká, že rostliny vytvářející kůlové kořeny, především polní krmné plodiny jako vojtěška a čekanka, ale i jetel luční, zanechávají v půdě, jakmile jejich kořeny odumřou, póry poměrně velkého objemu, tedy systémy hrubých pórů sahající téměř vertikálně do větších půdních hloubek. Kořeny následných plodin mohou tyto póry využít k rychlému růstu do hlubší půdní vrstvy. Aniž by rostliny musely překonávat odpor půdy, dostanou se snáz do vodonosných vrstev a mohou díky tomu lépe překonat suchá období.

Je půdní podloží v polním hospodářství podceňováno? Co tu můžeme očekávat?

Ve srovnání s nadložím, které je obohaceno o živiny a zpravidla více či méně intenzivně obděláváno, nebyly struktura, vodní režim a příjem živin v podloží doposud příliš zkoumány. Často se můžeme dočíst, že lidský život na naší planetě závisí na nejvrchnějších 30 centimetrech humózního nadloží. To není tak docela pravda, jelikož objem půdního podloží přístupného pro kořeny rostlin bývá zpravidla výrazně vyšší. Rostliny zde získávají živiny z pevné fáze, to znamená z minerálního půdního tělesa, a dochází zde k tvorbě nové půdy. Kvantifikovat tvorbu nové půdy a příjem živin z podloží ovšem není jednoduché, protože uvolňování živin vlivem kořenové a mikrobiální aktivity zde sice probíhá kontinuálně, avšak ve srovnání s toky živin v nadloží jen v nepatrné kvantitě. Nicméně například v nejrůznějších orných půdách se v podloží nachází 25–70 % celkového fosforu. Využitelnost tohoto omezeného zdroje a dalších živin lze zajistit jen zpřístupněním podloží pomocí eficientních kořenových soustav a vytvořením biologických pórů.

Dříve plnilo polní hospodářství také meliorační funkci: každý rok orat o něco hlouběji nebo pěstovat tři roky vojtěšku. Dnes výzkum v ekologickém zemědělství sází spíše na nejvrchnějších deset centimetrů. Mění se díky vašim výsledkům tento pohled?

V tradovaném organickém a biodynamickém zemědělství, jehož podniková organizace se opírá o smíšený podnik s chovem skotu, je podloží záměrně či bezděčně zpřístupňováno pěstováním polních krmných plodin – vojtěšky, jetele lučního, ale i dalších rostlin tvořících kůlový kořen, například lupiny.

Pěstování pícnin na orné půdě s víceletým půdním klidem prospívá žížalám.

Ty využívají biologicky, kůlovými kořenovými soustavami vytvořené póry jako obytné chodbičky, jejichž stěny obohacují o živiny tím, že je vymazávají svými exkrementy. To samozřejmě prospívá následně vysazeným rostlinám, resp. jejich příjmu živin přes kořeny. Oproti dřívějším výsledkům jsme pomocí našich nových metod, například endoskopie in situ, která má původ v lékařské technice, mohli mimo jiné prokázat, že kořeny jsou schopny opustit příznivé prostředí biologických pórů a vrůst opět do okolní, póry jen málo prostoupené půdy.

Co radíte zemědělcům, kteří chtějí využít celý půdní potenciál?

Pěstovat víceleté polní pícniny s půdním klidem: „zapřáhnout před pluh rostlinu“. Všímat si nejen živinami obohaceného nadloží, ale zpracováním půdy, postaveném na jejím obracení, odříznout, resp. přerušit vytvořené biologické póry, aby se v příštím cyklu osevního postupu pomocí kůlových kořenů a půdního klidu opět zvýšila kvalita půdy a počet těchto pórů.

Otázky: Michael Olbrich-Majer

Článek vyšel v časopisu Lebendige Erde 4/2017