Květinová farma Pod Smrkem
K pěstování květin k řezu jsem se dostala úplnou náhodou. Před šesti lety jsem si přečetla rozhovor s Míšou Krobovou z Green Decoru o jejich pěstování v Čechách a úplně jsem se nadchla. V Americe jsou lokální květiny populární už dobrých 30 let a já tušila, že tento trend co nevidět dorazí i do Čech. Jak je vidět, můj odhad byl správný. Za posledních 5 let se otevřela spousta květinových farem a povědomí o lokálních květinách roste.
Pěstování květin k řezu se hodí právě pro malou plochu. Při intenzivním pěstování je jejich výnos z plochy vysoký. Sklízí se probírkou, takže sběr je velmi náročný na lidskou práci a není nahraditelný stroji.
K farmaření jsem si přidala floristickou práci, dávám tak svým primárním plodinám přidanou hodnotu, a navíc mám rozmanitou práci.
Principy farmaření
Květinová farma Pod Smrkem je mikrofarma hospodařící ve Frýdlantském výběžku v severních Čechách. I když farma není položena vysoko, ve 400 m n. m., podnebí je značně ovlivněno blízkými horami, a to studenými větry a chladnými nocemi i v nejteplejších letních dnech.
Velikost farmy je 6,5 ha, květiny pěstuji na ploše 2 000 m², zbytek jsou pastviny pro ovce. K tomu 0,5hektarová bývalá pískovna, teď zarostlý, divoký kout farmy, který necháváme zcela ladem. Květinovou část farmy jsem založila v roce 2018. Během prvních tří let jsem na farmě postupně postavila základní zázemí nutné pro práci a zajištění kvality dodávaných produktů – vazárna, sušárna květin, chladicí box a první fóliovník. Farma má certifikaci platformy Výkvět se standardy vytvořenými na bázi PGS.
Více informací o certifikaci Výkvětu a jeho hodnotách najdete na www.výkvět.org.
Produkuji řezané a sušené květiny. Dodávám do floristických velkoobchodů, ale i přímým zákazníkům. Nabízím vázané kytice, svatební výzdoby, vazby ze sušiny i věnce. Organizuji komentované sběry a workshopy.
Farma funguje v režimu market gardeningu – pěstuji intenzivně na malé ploše přes 100 různých druhů květin a zhruba 200 různých odrůd. Snažím se využít každý volný prostor, který mám, včetně řad mezi ovocnými stromy.
Faremní systém
Při zakládání farmy mě inspirovaly tři farmářské osobnosti: J.-M. Fortier, Lynn Byczynski a Eliot Coleman. První rok jsem pěstovala jen letničky. Semena pořídíte vcelku levně, záhon můžete využít i 2× během sezóny, a hlavně sklízíte květiny hned první sezónu. Je to ten nejlepší způsob, jak si vyzkoušet, co pěstování květin k řezu obnáší bez velkých investic.
Dnes pěstuji na polovině plochy letničky a dvouletky a na druhé trvalky. Trvalky jsou naopak náročnou investicí. Jejich sadba je drahá, potřebují pár let, aby narostly a byly vhodné ke sklízení. Záhony, ve kterých rostou, se musí celoročně udržovat, i když kvetou jen jednou. Jejich výhody jsou ovšem nesporné: některé druhy trvalek kvetou v mezidobí, kdy zrovna nekvetou žádné letničky, mívají hlubší kořeny a nemusí se tak často zalévat, některé mají vysokou tržní cenu a některé se mi prostě líbí a chci je mít!
Principy pěstování
Založené letničkové záhony jsou stálé a standardizované.
Jejich šířka je 75 cm, délka 20 m. Právě stálost záhonů mi umožnuje cílenou, a tudíž efektivní a ekonomickou aplikaci hnojiv a úsporu paliva při orbě (nehnojím a neorám zatravněné meziřádky).
Pracuji s chudou, písčitou až kamenitou půdou, kterou jsem za ty roky výrazně vylepšila. Každým rokem dodávám do záhonů několik tun kompostu. Za poslední dva roky jsem na 1 000 m² dodala 4 000 litrů biouhlu. Na podzim sejeme zelené hnojení, které na jaře zamulčujeme a zaoráme do země. Z každého záhonu vybírám při každém orání alespoň 3 kbelíky kamenů. Zní to jako sisyfovská práce, ale jednoznačně nese plody. Orbu děláme jen mělkou, kolem 10 cm hlubokou. Slouží nám k přípravě záhonů před setím a výsadbou, k odstranění plevele, regulaci myší a hryzců a také k omezení slimáků.
Rostliny sázím nahusto, je to vhodné pro tvorbu dlouhých stonků květin, které jsou pro využití ve floristice nezbytné. Další výhodou husté výsadby je, že záhon se rychle zastíní, čímž eliminuji jak vysušení půdy, tak i růst plevele. Neposlední výhodou je to, že vypěstuji více rostlin na m², a mám tím pádem vyšší výnosy na jednotku plochy. Musím si samozřejmě dát pozor, abych to s hustotou nepřehnala, hlavně u rostlin náchylných k houbovým chorobám.
Cestičky mezi trvalými záhony nechávám zarostlé trávou a pravidelně je sekám úzkou aku-sekačkou. Je to sice časově náročnější na údržbu, ale lepší než jakékoliv jiné alternativy. Cesty pokryté nízkým trávníkem umožňují pohyb i v dešti, nejsou rozbahněné jako meziřádky oraného pole. Nevzniká těžko recyklovatelný odpad jako v případě cest pokrytých černým plastem a nelákají hlodavce k budování chodeb tak jako cesty zasypané štěpkou.
Kolem dokola celého bloku záhonů jsou vysázeny keře. Jsou to jak druhy původní, které patří do naší oblasti, tak druhy, které slouží jako zdroj zeleně do kytic. Jejich hlavním úkolem je sloužit jako větrolamy a rozšiřovat biodiverzitu – jako úkryt pro ptactvo i hady regulující hmyz a hlodavce.
Cirkulární farma
Na farmě máme několik vlastních zdrojů hnojiv. Jednak je to ovčí hnůj ze stáje s hlubokou podestýlkou, který před aplikací zkompostujeme a máme jej ročně kolem 5 tun. Dále máme několik van, ve kterých vermikompostujeme pomocí žížal Eisenia andrei. Využíváme jak vermikompostu, tak i výluhu, který z van vytéká. Dále používáme jíchu z kopřiv, kostivalu a ze slepičinců. Vzhledem k trvalému nedostatku organického materiálu v půdě každý rok dokupujeme necelých 10 tun kvalitního kompostu.
Míříme ale k tomu, abychom do budoucna byli ve výrobě kompostu a hnojiva soběstační a nemuseli žádný další dokupovat.
Závlaha
Letos jsem postavila poloautomatickou závlahu. Nad záhony letniček mám natažené vrchní mlžiče. Vodu odebírám z vybudované nádrže, do které svádíme dešťovou vodu ze střech. Při déletrvajícím suchu využíváme vodu ze staré studny o průměru 6 m, která je v sousední bývalé vlakové výtopně. Závlaha je nejvíce potřebná na jaře, když bývá na poli největší množství malých sazenic. Jakmile rostliny dorostou do určité výšky, půda v záhonech se zastíní a nedochází k rychlému vysušení. Větší rostliny zároveň nepotřebují tak častou zálivku – pokud nejsou extrémní vedra, zalévám pořádně jednou za týden.
Nástroje a mechanizace
Pro veškerou práci mi stačí jednoosý malotraktor s třemi násadami – rotavátor, mulčovač a valník pro převoz materiálu. K odplevelování používám plečku a šintovačky různých velikostí. V sezóně neustále průběžně sklízím, a tak potřebuji nůžky, které mi dobře padnou do ruky a jsou ostré. Mám rovnou 10 kusů, střídám je, průběžně je ostřím kapesním brouskem a v zimě provádím důkladnou údržbu – rozšroubuji, vyčistím a pořádně přebrousím na brusném kameni. K přesazování nepoužívám lopatky ani sázecí kolíky, ale vypichovač plevele podobný noži Hori Hori, ovšem mnohem levnější. Ze zkušenosti dobře vím, že mít kvalitní, ostré a ergonomicky vhodné nástroje se vyplatí, je to prevence vzniku syndromu karpálního tunelu.
Dalším nástrojem, který využívám, je sadbovač ProSoilblocker. Je to můj vlastní vynález, který vznikl z přání pěstovat v hliněných kostkách, i když trh nenabízel žádnou variantu vhodnou pro malé farmáře. Hliněné kostky (neboli soil blocks) propaguje legendární Eliot Coleman. Rostliny předpěstované v hliněných kostkách jsou kvalitnější: mají bohatě rozvětvený kořenový systém, snadno a rychle se přesazují bez poškození kořenů a jejich používání redukuje množství jednorázových plastů – není potřeba kupovat plastové sadbovače. Dříve se v hliněných kostkách běžně pěstovalo i u nás, odborně se tomu říká balíčková sadba a o jejím používání se ještě dnes učí na zemědělských učilištích, bohužel jen teoreticky. V balíčkách se běžně pěstuje v západní Evropě (Francie, Německo, Švýcarsko, Dánsko).
A jako doplněk pro balíčky používám doma vyrobený multikolík, který zkrátil dobu přesazování na třetinu.
Proč květiny?
A proč vůbec pěstovat květiny?
Protože květiny jsou s našimi životy pevně spojeny. Patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžeme v přírodě spatřit. Dokáží v nás vyvolat pozitvní emoce i nostalgické vzpomínky. Jsou pevně svázány s tradicemi a svátky a lokálně pěstované květiny jsou exkluzivní právě pro svou sezónnost. Jsou pevnou součástí nejsilnějších životních rituálů, jako jsou svatby nebo pohřby. Kytice je ideální zero waste dárek, který v daném okamžiku přinese radost, a až uvadne, můžete ho dát na kompost. A to nejdůležitější – ekologické pěstování květin přináší mnohé benefity pro krajinu a živočichy v ní žijící.
Lamya Zítková Kourdi